Piti, piti, pá

Musel bych se zpronevěřit svým zásadám a přesvědčení, kdybych Piti Piti Pa nadělil více než dvě hvězdičky, protože neustále zdůrazňuju důležitost scénáře a i na poměry mixu muzikálu a lehké letní komedie určené nejširším vrstvám má tenhle kousek scénář příliš jednoduchý a naivní. Přesto, když jsem si komedii po mnoha letech zopakoval, neskončilo to nějakým trápením, byla to relativně příjemně strávená chvíle se stárnoucím komikem, který se v pozdním věku našel a díky své mimice a energii dokázal nadchnout davy. Bohužel je tím jediným, co film táhne. Pravda, půvab tanečnic a kostýmy z pozdních 60. let taky nejsou úplně k zahození... Snímek je snad zajímavý i tím, že šlo o nejvážnější pokus tatínka Funese rozjet filmovou kariéru svého syna Oliviera. Inu nezadařilo se a synek se záhy vydal jiným směrem. Na pozdní večer nebo nudné deštivé odpoledne se Piti Piti Pa dá absolvovat a svoji cenu má nesporně i pro pamětníky a nostalgiky. Celkový dojem: 45 %. (18.07.2018)

Pokud se nemýlím, jediným film s Louisem DeFunés v kulichu s bambulí a jediný, kde zpívá. :-) Rozhodně stojí za pozornost k popukání vtipný pantomimický přednes bajky o vlkovi a jehňátku (viz plakát vedle), ale jinak je to spíš slabší film. Ale ta hudba, přátelé, ta je přesně na hranici recese a geniality. Já jsem si dlouho myslel, že jsem jediný, komu se doopravdy líbí a úzkostlivě jsem to tajil. Časem se ale ukázalo, že je nás takových mnohem víc (viz také http://www.youtube.com/watch?v=a8QDcOkOhjo&feature=related) a nádherná tečka byla, když jsem soundtrack půjčil jednomu svému příteli, hudebnímu skladateli. Je nesírně kritický ke všemu, co sám nesložil, tak jsem se těšil na výbušně zamítavou reakci, ale světe zboř se - byl nadšen! Doslova řekl, že ústřední melodie už nesmí chybět na žádném večírku. :-) 50% (13.06.2006)

Jak se jmenuje matka od Josefa? - Jakého Josefa? - Toho, co máme doma! - Nejmenuje se Josef. - To je fuk, já mu tak říkám! Nemám příliš v lásce hudební filmy, ale Piti Piti Pa je výjimkou. Použité skladby jsou melodické, dobře se poslouchají a do příběhu pasují, takže neruší a naopak podtrhují veselou náladu filmu. A jako komedie snímek poslouží skvěle. Když starý intrikán de Funés vypráví pohádku O vlku a jehňátku, pokaždé se neudržím smíchy (pro mě TOP 10 Funés scene). Osvěžující podívaná, která má ovšem (stejně jako např. Grand restaurant pana Septima) hlušší druhou polovinu a proto nemůžu jít s hodnocením na maximum. Přesto kvalita a dobrá zábava se spoustou krásných holek. (21.11.2016)

Na tenhle film si pomatuju moc dobře , když sem ho viděl poprvé. Bylo to když jsem byl ještě malej. V tu dobu si pomatuju že jsem vůbec neponocoval , maximálně do 10:00. Vzpomínám si že ten film měl končit až v 00:00. Byl jsem při sledování sice dost ospalej , ale chtěl jsem se strašně na něj dokoukat, protože se mi strašně líbil. Nevím jestli jsem Louise de Funese v tomhle filmu viděl poprvé , ale vím že od tohohle filmu sem si filmy s nim zamiloval. PITI PITI PÁ , PITI PITI PÁ ... (28.11.2015)

Film Piti Piti Pa má samozřejmě nejsilnější zbraň v mimice a zatvrzelosti Louise. Příběh opět není nejdůležitější, byť je konzistentnější oproti mnoha jiným Navíc je divoká zuřivost o poznání krotší, nepůsobí obhrouble a s nadhledem rozvíjí jednoduchou mravokárnou zápletku až do sklapnutí pasti absurdity protivenství. S nadšením vítám stylovou pečlivost, kdy každý detail má svůj význam a náladu. Barvy i propriety výstižně dokreslují tvůrčí citlivost a zaujetí pro věc. Výsledek je milý a osvěžující. Způsobem provedení, optimistickou energií i konečným řešením. Králem příběhu je Édouard alias Evan Evans (dobrý Louis de Funès), ctižádostivý vedoucí a neomezený vládce tanečního souboru. Vše je podřízeno úspěchu a svět mimo tanec je nebezpečný v možnostech pokušení. Zdatným královým šaškem je Philippe (velmi zajímavý Olivier de Funès), Evanův submisivní synovec a hudebník tanečního tělesa. Tichá voda břehy mele, všude vůkol pouze pružná těla štíhlých tanečnic a samotné pokušení je zasvěceným zaklínadlem hnáno zpět do ohnivého podzemí. Hlavní ženskou postavou je Françoise (šarmantní Noëlle Adam), hlavní tanečnice a Evanova asistentka. Zaječí úmysly v touze po naplnění naráží na ostražitost a vynalézavost při vymýtání ďábla. Důležitou postavou je Endrika (půvabná Puck Adams), nově příchozí tanečnice s třaskavým plodem zakázaného tělesného selhání. Výraznou postavou s komickou úlohou je také ředitel římského hotelu (příjemný Paul Préboist), s nedůvěrou i pobavením plní všechny vrtochy neodbytného krále. Z dalších rolí: nedočkavý zámožný Françoisein nápadník Franco Buzzini (příjemný Franco Fabrizi), temperamentní Sicilanka s plačícím plodem minulosti (zajímavá Paola Tedesco), žádostivá žena na jachtě (Micheline Luccioni), svérázný pískající zvukař Chris (příjemný Christor Georgiadis), hystericky teatrální Sicilan (dobrý Tiberio Murgia), zmatený římský policejní komisař (příjemný Marco Tulli), uražený markýz (Franco Volpi), či řidič žlutého sporťáku (Daniel Bellus). A mnoho půvabných tanečnic: Martine Kelly, Michèle Alba, Danielle Minazzoli, Lydie Callier, Géraldine Lynton, Françoise Occhipini, Christine Reynolds, Anne Trenbasiewicz, Leila Bouvier, Françoise Gros, Sylvie Maunet, Elisabeth Plazanel, Danielle Valdorizi a Rosario Toledano. Uchvacující je stylovost, vyladěná do nejmenších podrobností ve vytváření pestrobarevné koláže každého myslitelného klišé. Bere vše s nadhledem, neposedí a rozdává dobrou náladu s elegantní lehkostí. Inu, i taková lehká díla jsou srdečně vítaná a přijímána. (19.07.2017)