Jak vykrást banku

Louis de Funés po nepovedeném Pouic Pouic dokázal, že i přes těžké začátky jednou bude patřit do špičky francouzské komedie. Sice tento film je takový jednoduchý (dalo by se mluvit i o roztříštěném ději), ale nedá se říct, že by ta zápletka nebyla atraktivní (byť trochu provařená je, samozřejmě), jedním z faktorů kvalitního příběhu totiž pro mě je jakási touha po další scéně, resp. rozuzlení. To zde bylo. Rozhodně bych tento snímek řadil do horní poloviny Funésovy filmografie (toto byl 26.film, který jsem s ním viděl), i před nejrůznější známé kousky jako Smolař či Seznační prázdniny. || Něco bych měl pohovořit i o nově vzniklém dabingu - sice rozumný krok nadabovat hlavní roli panem Faltusem (chápu to jako jakési vyjádření úcty k panu Filipovskému, kterému tímto směrem říkají: "Jste nenahraditelný."), ale přece jen se v průměru ve čtyřech z pěti scén projevuje, že dabující není herec, ale "jen" imitátor. Ale zase lepší, než kdyby za mikrofonem byl třeba Krampol, na druhou stranu škoda zesnulého pana Císlera (tohle povídání si však nechám směrem ke zdejší diskusi)... Tak jako tak, podruhé se asi nejspíš budu dívat s titulky. Vzhledem k tomu horkou jehlou sešitému českému znění (vedlejší role jsou mimochodem hrozné, i jindy solidní Trávníček) tedy jen za čtyři hvězdy. P.S. Přiměřené nadšení po nepřímém porovnání s Filipovským den poté ochladlo. "Horizontální jámu? K čemu to potřebujete?" - "Je to pro moji ženu k narozeninám." (06.08.2009)

Když jsem poprvé slyšel Funese mluvit hlasem někoho jiného, než geniálního pana Filipovského, hned mě napadlo, proč nenajali nějakého slušného imitátora... Jenže když už se to pak stalo, pochopil jsem, že jsem se opět mýlil. Pan Faltus je sice skvělý imitátor všech možných známých hlasů, ale nezvládá to herecky. Herec musí umět se svým hlasem pracovat, dát do toho ty správné emoce, vědět kdy může tzv tlačit na pilu, kdy ubrat, musí umět vystihnout charakter postavy a to bohužel pan Faltus nedává. A nemyslím si, že by to spravilo pár dnů práce navíc. Při filmu mě to spíše rušilo a tak to vidím pouze na lepší průměr. (27.12.2017)

Už jen v černobílém zpracování tkví originalita tohoto francouzského kousku. Když pak přidám místy opravdu povedenou konverzaci hlavních "čórujících" aktérů, zajímavé smyčce v úvodu a nepřekonatelného Funese, vychází mi tří hvězdy. Celkově byl totiž příběh slabší. K záporům naopak ještě přidám nepovedené vedlejší role, na jejichž obsazení bohužel ruka režiséra sáhla opravdu nešťastně. (10.07.2011)

Film je to naprosto průměrný, vzhledem k tomu, co Funes točil, spíše podprůměrný. Na jedno zhlédnutí použitelný však je. Jen bych připodotkla k dabingu: jestli skutečně Faltus celou roli namluvil za jeden den, klobouk dolů. Není profesionální dabér, ale to prakticky nebylo znát. Chyboval spíše ve svém oboru, tedy v imitaci, když mu mnohdy z důvodů nadměrného šišlání nebylo rozumět. Věřím však, že kdyby dostal více prostoru ke kvalitní práci, byl by výsledek skvělý. Některé pasáže to totiž naznačují. (24.09.2016)

Louis de Funes 60. let je se svou mimikou cholerika na vrcholu, i když tato Giraultova komedie zdaleka nemá takové grády jako např. Oskar, Tonoucí se stébla...nebo Četník ze St. Tropez...Škoda též, že nemáme dabing Františka Filipovského. Ale za ten nový, od imitátora Václava Faltuse, je třeba poděkovat, určitě je lepší než Krampolův a Lábusův... (11.02.2010)