Reklama

Reklama

Rabín Jakob cestuje z New Yorku do Paríža, kde už niekoľko desiatok rokov nebol. Viktor Žlna je bohatý podnikateľ, ktorý sa ponáhľa kvôli blížiacej sa svadbe svojej dcéry. Osud však cesty týchto dvoch celkom rozdielnych mužov spojí úplne nepredvídateľným spôsobom a výsledkom je legendárna komédia plná zámen a z nich vyplývajúcich nezabudnuteľných gagov. (RTVS)

(viac)

Videá (4)

Trailer

Recenzie (224)

Han22 

všetky recenzie používateľa

Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Další zdařilá funésovka, tentokrát se zajímavým námětem. Máme tu jako vždy výborné scénky, jako je například ta v továrně na žvýkačky či při telefonování Viktora s jeho manželkou. Ovšem má tento film má jinak jednu vadu. Bohužel tento film již nemohl být nadabován panem Filipovským a ještě k tomu jeho náhradník nese jméno Jiří Krampol. V jeho případě mám za to, že zabil i nějaký ten dobrý vtip. Vše korunuje neschopnost distributora dát na DVD původní znění. Ale i tak jsem se dokázal bavit, bohužel, ne tolik jako u jiných filmů s Louisem. Odráží se to naneštěstí na mém hodnocení. Jen za tři. ()

Reklama

L_O_U_S 

všetky recenzie používateľa

Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()

malylada 

všetky recenzie používateľa

Smysluplně vybudovaná zápletka a ironická groteska, dělající si šprťouchlata z náboženství a zvlášť k dnešní tématice velmi trefná. Když do toho vtipkuje De Funes, výborně to do sebe zapadá. Jedná z těch méně známějších komedií s De Funesem, která by si zasloužila více pozornosti z jeho filmografie. Škoda, že tam není Filipovského dabing......8/10 ()

otík 

všetky recenzie používateľa

Lepší s titulkama než s tragicky parodujícím Krampolem. Jinak ale podařená komedie, hlavně scény z továrny na žvýkačky jsou přímo geniální, zbytek je už taková ta klasika s Funesem. Příběh staví na záměně rabínů, na Funesově šklebení a dobré chemii mezi Funesem a Giraudem. Zaujme jistě i taneční židovská kreace a povedený hudební motiv. Z nostalgie po Funesovi čtyři hvězdy, jinak spíše průměr. ()

Galéria (69)

Zaujímavosti (16)

  • V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)
  • Když Datel (Louis de Funès) zdraví židovské rodiny jmény, která čte na vývěsních štítech obchodů, osloví jednu rodinu podle reklamy na džíny levisky jako „Drazí Levisové“. Zakladatel firmy Levi Strauss byl ve skutečnosti Žid. (jan.hryz)
  • Z uměleckého hlediska a kritérií společenského dopadu řadí odborníci tento snímek mezi nejlepší Funèsovy filmy, výjimečnému zájmu se komedie těšila i u fanoušků, z nichž mnozí ji považují za nejlepší komikův film. U zrodu filmu stál režisér Gérard Oury, který měl zkušenosti s provokujícími scénáři, a jeho cílem bylo natočit nejen dobrou veselohru, ale také satiru na současný stav xenofobní francouzské společnosti. Nesnášenlivost vůči jiným rasám a náboženstvím byla zosobněna karikaturou maloměšťáckého podnikatele Viktora Datla ve Funèsově podání. Příliš ostré kritické tóny byly také příčinou ustoupení společnosti Gaumont od financování filmu (původní producent Alain Poiré pak nikdy nepřestal litovat, že film nemohl dokončit) a natáčení proběhlo pod vedením Bertranda Javala a záštitou společnosti Film Pomereau. (argenson)

Reklama

Reklama