Sword Art Online

První polovina dílů je naprosto famózní podívaná a je mi celkem líto, že takových dílů není víc. Fakticky mě tahle myšlenka o virtuálním fantasy světě bavila a ráda bych ho i prozkoumala více do hloubky, ale nebylo mi přáno. Na druhou stranu, kdyby z toho byl až moc dlouhý seriál, veškeré kouzlo by se vytratilo. Navíc je to celé příjemně propracované a už po chvilce si řeknete, že tuhle technologii chcete taky a za parťáka nechcete nikoho jiného, než Kirita, protože to je zaručeně ta nejlepší postava celého seriálu. (10.04.2016)

(V komentáři se především dozvíte, čím Sword Art Online naneštěstí není.) Čas od času dojde k situaci, kdy hráč propadne on-line hře natolik, že se od ní nedovede odtrhnout. Většina z prvních 10000 uživatelů Sword Art Online by se od ní občas odtrhla ráda, zlovolný tvůrce však míní jinak. Dokud někdo hru nezdolá, nikdo se z ní nedostane. A smrt již není jen virtuální. Když autor své dílo zasadí do světa on-line hry, očekával bych, že se bude snažit o některý ze dvou přístupů: 1) Dílo bude výrazně videoherně stylizované, s aplikací typických mechanismů. 2) Bude kladen důraz na zobrazení hráčovy herní a reálné osobnosti, případně jejich rozporů. Jak je na tom SAO? Videohru připomíná jen čas od času se objevující rozhraní, teleportační krystaly, pár drobností a naneštěstí i „herní náplň“, tedy děj složený do značné míry z nenápaditých soubojů. Srovnání chování ve virtuálním a v reálném světě odpadá, jelikož hráči jsou ve hře celou dobu uvězněni (navíc vypadají stejně jako ve skutečnosti, tudíž nelze doufat, že se z Kiritovy vyvolené vyklube obtloustlý muž). Zato by se nabízela možnost ukázat, jak okolní svět – autority a blízcí – reaguje na to, že tisíce lidí zůstávají dlouhé dny ve virtuálním snění. SAO však toto naprosto nepochopitelně pomíjí. Ve výsledku jde tedy o tuctové akční fantasy, jehož finále řídí scénáristovy výmysly a které zní slušnou hudbou od Juki Kadžiury. 4/10 (23.12.2012)

95% za první půlku, 65% za druhou. První část nabízí originální prostředí i příběh, a rozhodně stojí za zhlédnutí. Potěší hlavně perfektně vyvážený poměr akce, dialogů, vztahů... Druhá část trochu vypadá jako na poslední chvíli domyšlený příběh ("Oukej, zní to dobře, ale můžete ještě přidat deset dílů, ať to není moc krátký?"), a veškerá hloubka je ta tam, ale celá tahle nastavená kaše naštěstí netrvá dost dlouho, aby stihla zničit celkový dobrý pocit. Ale druhé sezóny se trochu bojím :-) (28.12.2014)

Teď budu hodnotit velice subjektivně. Očividně kolem tohoto anime vznikají mraky kontroverzity a není divu. Viděl jsem skrz klady i zápory. Než začnete stavit barák, chce to pevnou půdu pod nohama, aby se vám nedej bože nepropadl do země. Ta pevná půda, o teré tu mluvím, je konkrétně první dojem a jestli vás to plnou parou táhne vidět další a další díly. Několik prvních dílů bylo řekl bych perfektních, to by se nejspíš dalo posoudit i objektivně. Dále se především setkáváme se situacemi, kde by rád člověk něco viděl, ale kvůli relativně malému počtu dílů seriálu vůči tomu, kolik by mohlo být sděleno, se některé pasáže prostě urychlují / přeskakují. Ano, to je pochopitelné a zároveň je jasné, že se Kirito nemůže v seriálu mlátit s rovnou stovkou bossů. Tím se nechci tohoto anime vyloženě zastávat - třeba by mu endless model typu Naruto mohl slušet, ale to by s vysokou pravděpodobností bylo výsledné hodnocení ještě menší. Možná by nebylo od věci konečně sdělit, co mě vlastně tolik zaujalo. Především jsem už bůh ví jak dlouhou dobu vášnivým hráčem počítačových her a dost mě zajímá vývoj technologií pro zpříjemnění herního požitku hráče. Ten nápad (jestli je originální nebo převzatý - nebudu a odmítám řešit) virtuální reality v témhle podobě mě naprosto dostal a byl jsem v tom ponořen po uši. Zároveň bych chtěl podotknout, že nejsem ten typ diváka, co by hodnotil kladně jakékoli hyped anime (viz. komentář k Hataraku Maou-sama!). (28.06.2013)

[1. série] Průměr. Zpočátku jsem tomu měl touhu dát 4*, protože kupodivu to nebylo vůbec špatné. Nápad je OK, postava Asuny, dokuď se v seriálu vyskytuje častěji, je mi velmi sympatická a epizodovost (či jak to nazvat) byla v pořádku: Vůbec mi nevadilo, že každá epizoda byla dosti jiná. Četnost soubojů není sice vysoká, ale je dostačující. Jenže..jenže..postava Kirita je od začátku neskutečně plochá, hloupá, ničím zvláštní a bohužel se to ne a ne změnit. A pak přijde ten zvrat: 14. epizodou končíme udávaný směr, obrátímě lodičku plnou parou směrem ke dnu a poté už nastává jen jeden velký výsměch divákovi do tváře. Nejvíc mě na tom všem mrzí, že zde byl potenciál opravdu značný a lituji nevyužité paralely problematiky virtuální svět vs normální. Být ve virtuálním světě nepřetržitě 2 roky je, hádám, v pořádku a naše tělo to na potřebách k životu nepozná, že? Nekomentuju i totální ignoranci okolního světa vůči SAO. Škoda slov. (07.05.2015)