Konečne doma

Jelikož v originále nadabovala malou Tip Rihanna, celý film na mě působil jako product placement Rihanny. Písničky v pozadí mají asi prodávat její alba a výběr songů ani nekoresponduje s tím, co se na obrazovce děje, prostě tam plácli nějakou vypalovačku Rihanny a často je píseň hlasitější než samotný dabing a to dost ruší. Jinak se jedná o naprostý průměr pro děti max do 7 let, kde dospěláka zaujme jen poučení na konci, kdy si "hlavní hrdina" uvědomí, že je záporák. (11.09.2015)

Všichni to jistě dobře znáte. Zatímco vy bezvládně poleháváte na gauči a zmoženi údělem dělnické třídy bezmyšlenkovitě přepínáte dálkovým ovladačem jednotlivé programy na televizi, tak vaše děti temperamentně pobíhají kolem vás, vydávají akustické pazvuky srovnatelné se středečními sirénami, staví si hrady z veškerého obsahu kredence a zkrátka mají víc energie, než průměrný narkoman po dvou lajnách kokainu. V tuto chvíli existují hned dva způsoby, jak je uklidnit; buďto jim dlouhodobě odepřít stravu, nebo je vzít do kina na animovanou pohádku. Kdybyste se z neznámých důvodů rozhodli pro druhou variantu, tak v kinech právě běží pohádka pod názvem Konečně doma. Já děti sice nemám a až najdu zrůdičku svolnou k jejich donošení, tak ji ve svém zatuchlém sklepení zavčas sterilizuji ostnatým drátem, abych zabránil další genetické katastrofě, které se tenkrát v jednadevadesátém nezodpovědně dopustili mí rodiče, když si řekli, že vysrat se na gumu bude fakt super nápad. Vysrat jakože si ji nevzít, ne že by měli nějaký zvrácený koníček spočívající v kálení na kondomy. Takže já vám děkuji, mami a tati, že jste se v jednotlivých patogenech tak krásně doplňovali a mně nyní díky nadměrné plynatosti při každém usrání vypadne i pár vlasů. Jedno speciální díky směřuje ještě otci, který mě v deseti naučil masturbovat. Sice bylo o něco lepší, když jsem si to směl pak vyzkoušet i na vlastním penisu, ale stejně. Co se týče samotného filmu, tak vlastně ani nevím, proč na to lezu. Kdybych byl třiadvacetiletý capart fixovaný na bradavkách své matky a obdivující rozkošné mluvící patvary, tak bych si to asi užil - ale počkat, já jsem! Takže jo, bylo to fajn. Příště by to mohlo být ještě víc fajn, kdybych na tom nebyl v kině sám... (všechna děvčata, která mě po tomto komentáři neuvěřitelně litují a mají nespoutané tendence mě utěšit, ať už za použití sladkých slov, jemných dotyků, nebo tělesných otvorů, nechť mě neprodleně kontaktují!!!) (13.04.2015)

Prvotřídní sračka, jež je kouzelná snad jen v tom, jak otravný alien může být. Afro lady boy disponujeme slovutnými projevy o tom, kterak se správný přítel má chovati, což je pro dětičky jistě velice poučné, avšak já si raději chtěl pletací jehlicí probodnout slezinu, abych advent prožil na JIPce, než poslouchat TOTO. 22% (31.12.2015)

Původní kraťas Almost Home byl poměrně vydařený a několikrát jsem se u něj zasmál. Jeho celovečerní verze působí spíš jako jeho pravý opak a je pro mě velikým zklamáním. Je v ní všechno naprosto špatně. Těžko říct, kde se to pokazilo. Nebudu hodnotit kladně a mírně, jen proto, že je to pohádka pro děti. Z poslední doby se najdou určitě mnohem lepší kousky, třeba například Píseň moře nebo Ovečka Shaun, ve kterých vás neirituje téměr vše, co hlavní postavy dělají nebo říkají a mají trochu smysluplný děj. 1* je maximum, co pohádce Konečně doma můžu dát. Potěšil jen Jim Parsons, který dabuje hlavního hrdinu O, který občas docela vtipně připomíná svým chováním právě Sheldona z Big Bang Theory. PS: Hudební podkres některých scén v traileru byl skvělý, ve filmu ovšem nacpali do 90% filmu písně od Rihanny (nic proti Rihanně), které absolutně nesedí rytmicky nebo náladově do scén ve kterých jsou použity. A opravdu mě iritovaly. (26.03.2015)

Tohle mi nepřišlo výjimečné ani příběhem, ani nějakou skrytou myšlenkou, emocemi, humorem, či čímkoliv dalším. Průměrný animák, který je sice založen na knize, ale působí dojmem, jako by lidem pomalu docházely nápady a tím pádem mohlo i vzniknout něco, jako tohle. Neříkám, že je to přímo odpad, to vůbec ne, ale v žánru animáků ničím nevybočující klišé, jehož hlavní myšlenka je „být odlišným“ a navíc i „statečným“, vše zabaleno v až příliš infantilním kabátku. Nic víc, nic míň. Možná překvapil závěr, který leccos vyžehlil po stránce jinak většinu času nedobře prezentovaných úhlavních nepřátel, ale jinak zůstávám u toho, že jde o ztřeštěnou jednorázovku. (02.03.2016)