Váhavý fundamentalista

I pres svuj intenzivni fetis na temata ala terorismus a islam (pokud mozno soucasne) jsem si k tomuto snimku tak nejak nenasel cestu. Herecky mi to neprislo prilis uveritelne, zapletka pak rozhodne neurazila, ale vysledne provedeni postradalo v mych ocich ono magicke cosi, i pres pravdepodobne dobry umysl... (19.03.2014)

Co tady ten fundamentalista dělal, to jsem nechápal. Dnešní svět Muslimů sice nikdy nepochopím, ale na druhou stranu beru, že i oni jsou lidi, stejně jako my všichni tady a stejně tak mohou a nemusí mít myšlení, které se rozumu bude minimálně přibližovat. Tady ten film se tváří děsně objektivně, ale záměrně nehraje ani na jednu stranu. Tak nějak si prochází oblastí, do které nechce píchnout a pohodlně z ní na konci cesty vypluje. Ve výsledku teda nebaví a ani nezaujme. (16.10.2013)

Jako první mě dostalo, že Kate Hudson šla do tmavých vlasů a překvapivě to znamenalo, že mi nebyla protivná hned od pohledu. Že by základ úspěchu? Jak se ukazuje, tak ne. Tohle je poměrně jednoduchá, respektive klišovitá romance, která je okořeněná jedině tím, že mužem v této romanci je Arab a většina zásadních událostí se děje na pozadí 11. září 2001. To vede k tomu, že musíte s hrdinou automaticky soucítit, na druhou stranu je proč. Američané byli skutečně paranoidní. Tohle ale prezentují dvě scény. Zbytek už je celkem průhledné drama, které má neúměrnou délku. (15.01.2014)

Rok 2011 a dvojčata. Tohle téma můžeme vidět v nespočetně moc snímcích a řekla bych, že i v mnohem záživnějších. Těch 130 minut je zbytečně dlouhých, málo akce a hodně keců, které příběhu nijak neprospívají. Není to vyloženě katastrofa tenhle fundamentalista, ale nudí vás to..jednou, dvakrát, třikrát..a to už se zachránit nedá. I když poslední scéna, vám nějaké odpovědi přece jen dá, po tom úmorném sbírání informací a odhalování jasných identit, tak mě to prostě nestačilo k tomu, abych se přesvědčila o opaku lepších kvalit. 5/10 (22.02.2014)

"Will you please listen to the whole story, not just bits and pieces," prosí v úvodu hlavní podezřelý a pouští se do vyprávění svého příběhu. Příběhu, ve kterém nic není černobílé a ve kterém si jsou obě znepřátelené strany v mnoha ohledech podobnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Příběhu, ve kterém vám až na konci dojde důležitost úvodního přání, protože to, co by při běžném pohledu působilo jednoznačně, se s každým novým střípkem motaiky stává rozporuplnější. Objektivně je The Reluctant Fundamentalist nejspíš lehce nevyvážený a myšlenkově nedotažený, má ale tolik zajímavých momentů, že na mě v konečném důsledku zanechal mnohem větší dojem než jiné, na první pohled dokonalejší filmy, které jsem v posledních týdnech v kině viděla. (16.05.2013)