Obsahy(1)
Cesta psa od narození až po jeho důstojný pohřeb a kremaci. Pes jako módní doplněk, pes jako náhrada rodiny, pes jako umělec. Režisér Martin Dušek pátrá po lidech, kteří se mezi zvířaty cítí lépe než v lidské společnosti. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (3)
Psi mají takové překvapivé výrazy, že místo vlastních dětí se staráme a vychováváme jejich potomky. V Itálii je situace ještě horší a papež František mluví o demografické zimě, která se řeší dovozem obyvatel přes Středozemní moře. Vzpomněl jsem si jak říkal Pavlásek, že Češi si nejdřive vyzkouší rodičovství tak, že mají psa a když pes chcípne, pořídí si dítě. A on to udělá opačně. Nejdříve si pořídí dítě a když to nedá, pořídí si psa. ()
Nejsnažší cesta je současně i cestou do pekel, u dokumentu to platí dvojnásob. Pokud někdo pojímá dokumentární film jako prostředek pro zesměšnění svých aktérů, tak jako Martin Dušek u svého nového "dokumentu", tak je to spíš k pláči, než k smíchu. Ani stopa po hlubších myšlenkách, nepříjemných otázkách či komplikovanosti samotného tématu. To, co se u Vikingů z Brna zdálo jako mimořádné selhání tvůrců, tak u pejskařů z Brna to už vypadá na programovou koncepci. Co takhle dokument o dokumentaristech z Čétéčka? PS: A vůbec nejhorší byla diskuze po filmu, kdy sám tvůrce nedokázal obhájit vlastní myšlenky a vystačil si "ať si to diváci rozhodnou sami". Bylo mi z toho smutno. ()
Bizarní pohled na "soužití člověka a psa". Fakt jako "z jiné dimenze":-). MFDF 28. 10. 2012 ()