Ill Manors

Po půlhodině jsem měla nutkání to vypnout - ve filmu se vrší jedna temná, násilná scéna za druhou. Co člověk, to zničený život poznamenaný už od dětství. Nadávek a sprostých slov víc než těch normálních. Jediné, co to trochu zachraňovalo, byly na tělo psané rapové songy, které komentovaly děj či vysvětlovaly minulost postav. Ale proč se bahnit v takových kumulovaných hrůzách, jejichž evidentním cílem je pouze šokovat? ____ Pak se však jednotlivé epizodické děje začnout protínat, a i práce s časem a jeho posouváním dozadu i dopředu zaujme. Není to už jen proud děsivých historek z podsvětí a periferie, sem tam se objeví i nějaká naděje a ukáže se, že charaktery některých postav nejsou zcela propadlé peklu. SHRNUTÍ: Film, který se snaží být hooodně drsný. P. S. Absolutně mě nepřesvědčilo, že za bídný život zobrazených lidí může nějaký záhadný krutý systém. Pokud bychom za něj měli považovat státní aparát, tak ten naopak zjevně funguje - snaživá sociální pracovnice i policie. Kdo je na vině za zničené životy jsou převážně ti lidé sami. Jistě, nesou si často zlá traumata z dětství, ale jejich řešením asi nebude šířit násilí dál, že? (12.12.2020)

Filmů plných násilí, drog a vulgarit je moc. Na můj vkus až příliš. Ale má to nějaký důvod, možná jsou lidi, kteří to vidí úplně jinak a naopak by řekli, že je to téma opomíjené. Myslím to tak, že já v ničem podobným nežiju, třeba i proto, že se tomu zcela záměrně vyhýbám, zatímco někdo jiný to může vnímat jako běžnou realitu, kterou co do kvantity válcují maloměšťácký srajdy. Takže ať to nějak uzavřu- nezpochybňuju, že dnes lidi žijou v takové mravní i skutečné špíně, jenom si přeju, aby tenhle svět nakonec nepřeválcoval ten můj. Taky není úplně byz chyby, ale tady v tom nefunguje lautr nic. Na Ill Manors se mi ale líbilo právě to, že si tady někteří lidé, vlastně skoro všichni, zachovali větší či menší kus lidskosti. Jak moc to přitom bylo realistický, to skutečně nedokážu posoudit. Ale bylo mi to sympatický a značně to ovlivnilo moje hodnocení. Depka, kterou ve mně podobný filmy pravidelně vyvolávají, se sice dostavila, ale tentokrát nebyla tak intenzivní. (24.03.2013)

Mně se tahle nepěkně mrazivá skládačka ze životů drogových dealerů a prostitutek okořeněná stylovými rapovými songy hodně líbila. Tedy na filmovém plátně, jako ukázka, kam až se naše společnost může dostat. Jako realitu na vlastní kůži bych to v rámci dospívání rozhodně zažít nechtěl. Prodávání za dvacku nebo začlenění nováčka do gangu a následné zúčtování v důsledku nešťastné shody okolností patří k nejsilnějším pasážím Ill Manors. Co se všechno může dít v některých částech (nejen) Londýna, jen pár kroků od míst, kde „normálně“ žijeme, tenhle film vypráví tak dobře a natolik zajímavou formou, jako málo jiných filmů. Tleskám režisérovi Benu Drewovi za vynikající debut. (15.09.2013)

,,…ZAPNĚTE PÁSY, PROTOŽE JSTE VSTOUPILI NA ŠÍLENOU JÍZDU, KTERÁ SE JMENUJE ILL MANORS, KDE SE VEČER DĚJÍ POŘÁDNÉ VĚCI.“..... /// Sedm dnů, osm postav a Londýnská ,,Forest Gate“. Feťáci, kurvy, dealeři, vraždící děti, lidi bez naděje … a jejich drsný příběhy vložený do jednoho. Lidi, který Bůh ignoruje, snažící se přežít jak umí. ZLOMENÁ BRITÁNIE. Baví mě styl vyprávění s hudbou a texty plnejch rapovejch výpovědí tvořící děj (což překvapuje dvojnásob, páč já a rap = pole neorané…nebo minové?). Stejně zajímavý je i propojení postav. Jinak se samozřejmě připravte na věci, který by mně dřív hlava nebrala. Teď už su ale velkej a o životě a světě vím svoje. Jestli hledáte místo kde se lidi nemodlej za úspěch a zároveň jste sociálně založený – zrovna teď asi na nic lepšího doma v obejváku nenarazíte. (…ale kdyby jste chtěli jít ven….) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě filmy, ve kterejch se daj dobře zpeněžit parchanti v kočárku. 2.) Vždycky mám Plán B. 3.) Thx za titule ,,KeeperX“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (16.12.2012)

V Ill Manors rozhodně nikdo nechce být za poseru, na jejich značně zmenšeném životním prostoru je to to nejdůležitější pravidlo, umožňující přežití, ovšem jeho délka bývá v návodu popsána tím nejdrobnějším písmem, které nikdo nečte a jen u zlomku místní populace se ve vyhrocené situaci probudí náznaky skutečné odvahy - žít doopravdický život... a aby to prošlo, nestačí jen chtít, je nutno uspokojit základní potřebu - vědět, že jsem byl milován... Až po venkovsku propojený kousek velkoměsta úděly svých obyvatel, pro mnohé dopředu určený labyrint, který má dva východy - cesta k prvnímu vede přes drogy, sex, prachy, mrtvoly a pochybnou moc, jenže pozor, je to zkratka a život není cíl, ale sama cesta... Drsný kousek s raperským vypravěčem, co se snaží upozornit na důležitost věcí, o kterých si myslíme, že teď nejsou důležité, ale budou, postupem času... - líp bych to neřekla ;-) (01.04.2014)