Jasmínine slzy

Nechtějte po mně, abych byl kritický k novému filmu Woodyho Allena. Možná by pro jeho lepší vyznění bylo fajn, kdybych byl ženská, ale i tak jsem si náramně užil tu rozpolcenost, na kterou se naštěstí zatím jen koukám. Oči Cate Blanchett bych chtěl mít na zdi vedle televize, abych se měl na co dívat, když běží reklama a zbytek by klidně mohl ležet v mojí posteli, protože je pořád stejně krásná, jako Woody Allen schopný. Ještě taková perlička - kdo viděl v poslední době Lovelace, a pak Jasmíniny slzy, ten asi těžko uvěří tomu, že Peter Sarsgaard je v nich jeden a ten samý člověk. (Litoměřice 2013, 3/14) (28.08.2013)

Sklaplo mi, zatrnulo a pořádně zamrazilo! Asi bych se měl Woodymu Allenovi omluvit za svůj výrok o tom, že jeho filmy byly v osmdesátkách úžasné, v devadesátkách inspirující, ale nyní jsou oficiálně trapné. Blue Jasmine je všechno, jen ne trapná nebo zbytečná položka v Allenově filmografii, která nevznikla čistě proto, aby dostála režisérovu obsedantnímu závazku co rok to film. (18.01.2014)

Já se za sebe musím přiznat, že jsem asi čekala něco jiného a přece jen trochu hlubšího, protože vím, že jich má Woody v rukávě celé mraky, ale ve výsledku jsem byla celkem spokojená divačka. Na přemýšlení to opravdu nebylo náročné a i když byla Jasmína svým způsobem nešťastný človíček, který svou roli bohaté paničky nehodlal jen tak vzdát, tak ve mně zvlášť velké slzopudné emoce nevyvolávala, naopak mě její stavy docela iritovaly a to jakým způsobem je řešila snad ještě víc. Abych pravdu řekla, tak takové ženy ani neznám, které by se dostaly do takové situace (nepočítám nevěru), takže se empatie u mě moc nedostavila, tak jak bych si přála. Ale klobouk dolů před Cate Blanchet, která Jasmínu zahrála opravdu skvostně, takže její hysterické manýry byly stoprocentně uvěřitelné. Asi jsem viděla málo Woodyho filmů a počítám, že to budu muset napravit, abych pronikla nejen do jeho režijního rukopisu, ale i do jeho nevyzpytatelného světa žen. Za mě průměr a jedna hvězda navíc za Cate. (17.01.2014)

Tristné príbehy o životných stroskotancoch pozná väčšina ľudí, ktorá na Woodyho filmy chodí, takže ničoho prevratného sa nedočká. Vo Woodyho kruhoch však ide o ojedinelý trápny škandál, ktorý sa pretriasa ešte niekoľko nasledujúcich desaťročí. Existenciálne drámy vo Woodyho podaní pôsobia nechtiac silne sebaparodicky, čo tu nikto naokolo evidentne nevníma. Scenár nemá atribúty výnimočnosti, hoci to tu naokolo dookola čítam. Mal som chuť dať filmu tri hviezdičky kvôli krásnej Cate Blanchett, ale neurobím to, lebo mám ešte väčšiu chuť presvedčiť sa, aké to je dať nejakému Woodyho filmu prvýkrát hviezdičky dve. (08.10.2016)

Woody je dobrý režisér a aj ako scenárista stojí za pozornosť, hlavne jeho dialógy, no Jasmínine slzy mi prídu trochu nedotiahnuté. Cate Blanchett to zahrala výborne, ale jej postava a ani príbeh ma moc nedokázal zaujať a nepomohlo tomu ani svižné tempo filmu. Každopádne dá sa na to pozrieť, je to predsa Woody. A keď začne byť film naozaj nudný a otravný (a on začne) akurát skončí. Takže nuda nehrozí. 65% - 3* (27.02.2014)