Útok na Biely dom

Velmi jsem chtěl tento snímek vidět a už ani nevím jak, ale do náruče mi odněkud spadl jakýsi podvratný kinoRIP. Tak, když už takhle náhoda pomohla, říkám si, tak proč ne. Koukám na to chvilku a zjišťuji, že je to nějaké tmavé. Z prezidenta jsem viděl jen bílou košili. Jsem si říkal, jestli to není nějaký fór, že tam všichni mluví k poletující košili, něco na způsob strašidel ze Spessartu. Ale ne. Ne. Tak jsem na to musel plácnout kilo pade v kině, sedaje si mezi dvě tělnatější dámy, které s kýblem popkornu chtěly vidět amerického prezidenta na kolenou. Zážitek to byl zajímavý, přísahám, že už nechci cítit ten intenzivní zápach puklé kukuřice míchané v nějaké sladké sračce a přes mocný chrupot umělých zubů i z filmu něco slyšet. Nicméně, ještě stále váhám jestli mám tento počin zatracovat či chvalořečit, či si počkat na dývýdý a pěkně v klidu domova, s tím, že žrát budu pouze já, muhehehe, si to dokonale vychutnám. (22.08.2013)

Šel jsem do kina s tím, že to bude alespoň akční podívaná, když už to bude bez scénáře a že tento film si nemůžu pustit doma. Říkal jsem si bude to hrozná nuda, protože akce točící se kolem Bílého domu jsou značně omezeny pouze na toto místo. Co jsem nevěděl a záhy po 15-20 minutách je to, že se šeredně pletu. Emmerich natočil film z dob minulých nápadně se podobající Smrtonosné pasti se vším co k tomu patří, humor, akce, záporáci jak se patří atd. Opravdu jsem nečekal, že budu odcházet z kina a budu se smát stále nad některýma scénkama. Samozřejmě je něco přitažené za vlasy, ale to je v každém akčním filmu. Jamie s Channingem byli fakt povedená dvojice. (22.07.2013)

Útok na Bílý dům považuji za o třídu lepší než jeho Pád. Zejména proto, že americké zbrojaře považuji za větší světové nebezpečí než celou Severní Koreu, ale hlavně tentokrát se to nebere příliiš vážně, hláškují tady snad i prezidentovy tenisky a v této atmosféře je velmi snadné přehlédnout nějaký ten logický nesmysl. Je to zkrátka zábavná ptakovina velmi vysokého levelu, která naprosto splňuje mé požadavky na odpočinkovou zábavu. (27.10.2013)

Žiadny zázrak, čakal som viac. Ale bavilo ma to viac, ako konkurenčný (a drsnejší, ale krv nie je všetko) Pád Bieleho domu. Jednak akciu zvláda lepšie Roland Emmerich. Jeho film pôsobí a vyzerá mohutnejšie a vôbec lepšie. Jednak dvojka Tatum/Foxx je sympatickejšia a zohratejšia. Navyše ide v podstate o buddy movie, nakoľko v Útoku na Biely dom nie je (na rozdiel od konkurencie) prezident väčšinu času uväznený, ale motá sa pod nohami svojho bodyguarda, čo vyvoláva mnohé vcelku milé a úsmevné situácie. (29.11.2016)

Útok na bílý dům možná patří k tomu lepší, co Emmerich natočil, i tak se ale pro mě jedná o bolestnou zkušenost. Někdy mě napadá, že Emmerich odstěhoval do Ameriky, tamní lidi si snadno přečetl a od té doby si z nich dělá prču. To by pak byl génius, ale ono to tak zřejmě nebude. I zde dojde patetické proslovy a mávání prapory a happy ending, v takovém stylu že jsem z toho skřípal zubama. Takovéto filmy na mě působí až fyzicky nepříjemně. Navíc Channing Tatum v hlavní roli by zoufale potřeboval nějakou dodatečnou dávku charisma, protože je jeho role jeho postava je k uzoufání nezajímavá a nudná, ale to nic není proti jeho dceři, jedné z nejodpudivějších filmových postav co jsem kdy viděl. 11-letá teenagerka s fanatickým zalíbením v prezidentovi a v reáliích Bílého domu je, pokaždé když se objeví na scéně, tak nepříjemnou zkušeností, že jsme postupně začal fandit teroristům ať jí konečně odbouchnou. Takhle nějak jsem fandil i Bláhovi ze 30. případů Majora Zemana, nevím přesně proč, ale svým vyzněním mi Útok na Bílý dům tento seriál něčím připomíná. (02.12.2013)