X-Men: Budúca minulosť

Bryan Singer nezklamal a X-Men: Days of Future Past zdařile navázal na předchozí díly pod svou režijní taktovkou, kterým vdechl svůj osobitý styl. X-Meni patří mezi mou nejoblíbenější "superhrdinskou sestavu" od komiksového giganta jménem Marvel. A ještě Spidey, samozřejmě, ale to je teď vedlejší:) Vizuálně a trikově úchvatný zážitek, po této stránce nelze nic vytknout. Ti nejlepší X-Meni se zde setkávají v sestavě, která neskonale potěší snad každého fanouška a v podání těch nejúžasnějších a nejvíc sexy herců:) Já byla konkrétně "excited" na tyto: Hugh Jackman, Michael Fassbender, James McAvoy, Nicholas Hoult, Lucas Till a Evan Peters. Zejména Hugh snad nikdy předtím nebyl tak sexy jako tady. A i jeho svalů se opět dočkáme, stejně jako, premiérově i nahého pozadí:) James se zase naopak prezentuje jako zarostlý, vulgátní ožrala a feťák, který ztratil víru (McAvoy for Oscar, please!). A velká škoda, že pánové Havoc a Quicksilver nedostali více prostoru. Zejména Lucas Till byl naprosto nevyužitý. Zato alespoň "Kit Walker" rulezz na maximum a scény s ním jsou naprosto dokonalé. Musím říct, že ústřední "trojka" Wolverina, a mladé verze Magneta a Charlese ve mně vzbuzovala velmi hříšné představy. Především scéna v letadle mě dostávala svou "fan slash" energií. Prostě jsem si říkala, že takoví úžasní chlapi jsou spolu v jednom letadle a co dělají? Hrají šachy. Místo prostě, aby třeba... *threesome* :-P. No nic. Just dirty minds:) Jediné, v čem mě snímek trochu zklamal, byly scény, v nichž přišly na řadu minuty trvající dialogy, které v sobě nesly otřepané a čistě šablonovité přednášky o hrdinství, svobodě a válce typu "Pak už bude pozdě..." a podobné. Přišly mi zbytečně dlouhé a často se opakující. Ale nejspíš takové proslovy k žánru patří. Takže toto je snad jediná výtka. Jinak jsem spokojena. (01.06.2014)

X-men beats everything else!!!!!! Parádní den strávený s X-Meny zakončený jednak nejlepším X-menem, ale možná i nejlepší komixovkou vůbec. Na chválu jde zde toho opravdu spousta, ať už parádně promyšlený time travel, kvalitní cásting, revoluční efekty s Quicksilverem až po epické finále, kde jsem naposled takovou velkolepost viděl v Temném Rytíři. Excelentní film, který vám udělá ještě radost a párkrát vyrazí dech:) (26.08.2014)

Zklamání větší než Godzilla. V nových X-Menech se není vůbec čeho chytnout: neživotné postavy se furt snaží vykutat aspoň nějaké drama či vnitřní pnutí, v tak laxním a nevzrušivém celku je to ale marná snaha - vždyť ten Singer nedokáže vyvolat dojem osudovosti ani v bitvě o osud mutantů dunící ve dvou časových rovinách! K čemu pak vypiplaná retro stylizace, nahej Hugh Jackman a olympijská gymnastika Jennifer Lawrence, když je vám všechno jedno. Topící režisér se vlastně taky stébla chytá, když do sentinelového vážna vrazí rozjuchaného Quicksilvera. Singer znovu znásilňuje! 50% (16.05.2014)

Musím říct, že první hodinu jsem byl úplně v prdeli a vůbec jsem nevěděl, o čem je ve filmu řeč. To až do konce tohoto filmu, abych přesmyčkou z budoucnosti do minulosti se zastávkou v alternativní přítomnosti (o čemž tenhle díl vlastně je), pochopil, že tenhle film zrušil všechno, co X-Meni ve všech předešlých filmech zažili. Takže v tu ránu mrtví z minulých dílů ožili, hajzlové zlidštěli a Bryan Singer vytvořil naprosto nový svět, od kterého se určitě s radostí bude odrážet. Ale na fanoušky tímhle filmem vymyslel docela slušnej mindfuck. (24.05.2015)

Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (22.05.2014)