Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Svižný průřez tím, co všechno nám UK přineslo a čím vším je pro nás důležité a významné. I přes tu šílenou délku jsme dodívali téměř do konce (únava všedního dne bohužel nakonec zvítězila) a moc se líbilo - což je určitě důkaz dobře odvedené práce. Dobře vymyšlené, dobře nacvičené (např. choreografie zdravotních sester a lékařů) a hlavně - důstojné. Při ukázce vystoupení znázorňující zápas života se smrtí nás napadlo, co by asi tak nacvičili účastníci v ČR kdyby byla olympiáda u nás (což naštěstí neprošlo - uf). To by tam na pódium naskákali Kabáti v gumákách nebo ještě něco horšího jako třeba Alkehol a ožralí "rockeři" v roztrhaných džiskách by začali hrát na airguitar. A pro ty "odborníky" z vás, kteří tu hodnotíte 1 nebo 2* a plivete špínu - příště se toho klidně můžete ujmout vy, udělat to podle vašich, zajisté vynikajících, představ, a ukážete tomu břídilovi Boylovi, zač je v Pardubicích perník.:-) (28.07.2012)

Zajimavý ceremoniál plný krásných komažiků a efektů, který byl velice pěkně promyšlený a místy i zábavný. Po seskoku královny :D nabral obrátky a držel si tempo. Za pochvalu stojí určitě zmínit výběr hudby. Uznávám veškerou tu tvrdou práci, bez které by něco tak velkého nikdy nevzniklo a také to, že se na to, oproti jiným ceremoniálům, opravdu dalo koukat. PS: Danny ty jeden lišáku, příště si nedělej reklamu!!! :) (28.07.2012)

Nebetyčná píčovina, která je naprosto zarážející hned z několika důvodů: 1) Režíroval ji Danny Boyle, tvůrce mého oblíbeného Trainspottingu; 2) i přes přítomnost veškerého myslitelného hudebního shitu anglické historie, včetně nejrůznějších hip-hopových a popových sraček, zde nebyla ani jediná zmínka o TNWOBHM, tedy New wave of British heavy metal a o ikonách žánru jako Iron Maiden, Def Leppard, Judas Priest; či jiných britských metalových klasikách typu Black Sabbath; 3) celá "show" se nenesla ani zbla v duchu anglických tradic či anglické mentality, celé to byla zkrátka jen zamerikanizovaná, rádoby pop-kulturní a postmoderní sračka bez zřejmého programu, smyslu či záměru; čtvrtým a nejvíce zarážejícím bodem zůstává nicméně skutečnost, že byl do této donebevolající frašky zapleten také jeden z předních mistrů svého řemesla a to sice současný šéfdirigent Berlínských filharmoniků sir Simon Rattle. - Hnus, kterému se máloco vyrovná, a rozhodně degradace sportu jako takového. (27.07.2012)

Nejlepší zahajovací olympijský ceremoniál, aspoň tedy do současnosti (2012). Už počáteční přerod krajiny během průmyslové revoluce hodně zapůsobil, a ukázky britského humoru (Bond, opravdová královna, Mr. Bean...) nasadily korunu. Taktéž zapálení ohně bylo originální a symbolika okolo samotného finálního ohně byla skvělá. Škoda jen, že zbytek vyplnily méně kvalitní (tím myslím 3-4*) scény, jako postelová scéna, scéna s mobilem... Ne že by to bylo špatné, ale přišlo mi to jako zbytečné natahování. Boyle má skvělý smysl pro detail, v každý okamžik si každý ze stovek herců na place hrál svou roli, bez ohledu na to, že ho nevidí žádný z přítomných diváků a po většinu času ani žádná z kamer... 85% (23.12.2012)

Nemožné se stalo skutečností aneb Danny Boyle totálně zvoral zahájení "LOH 2012". Roztříštěné, nevyužité, překvapivě minimalistické, nijaké. Díky bohu za účast Kennetha Branagha a Daniela Craiga, protože bez nich by byl celý slavnostní ceremoniál ještě o několik řádů níž. A prý "To nej, co může dnes celé království nabídnou,"... (27.07.2012)