Nymfomanka II.

První půlhodina druhé Nymfomanky mě docela namíchla, zvláště když tu prvky hry na vysoké umění vyvrcholily násilně zakomponovanými moudry starořecké filozofie a příběh tu začal silně stagnovat. Ale pokud pominu tuto část a opět několik nechutných explicitních scén (přičemž minimálně ty detailní záběry z provádění potratu si Trier fakt mohl odpustit, protože ty už byly hodně za hranou a hlavně kvůli nim ani tentokrát ty 4 hvězdičky nedám), tak z ní postupně vzešel ještě zajímavější film, než v případě prvního dílu. Hlavně se věnuje mnoha tématům (např. interrupce, psychiatrická léčba, masochistický podnik, sexuální úchylky včetně pedofilie a pod.), která jsou sice většinou hodně ožehavá, ale díky pravidelným dialogům mezi Joe a jejím společníkem (a někdy i jinou postavou) je snad vždycky doprovází zajímavá konfrontace odlišných pohledů na problém. V kombinaci se samotným příběhem mi připadala většina témat zpracovaná dostatečně na to, aby mě tento dlouhý dvojdílný film navzdory výhradám dokázal opět pohltit i poté, co jsem chvíli začínal litovat, že ho vůbec sleduji. Každá kapitola přinesla cosi zajímavého a závěrečné vyústění po zdánlivém blýskání se na lepší časy a nečekaném přátelství vnímám rovněž jako zdařilé. Navíc mě tady von Trier, který dlouhá léta projevoval oblibu v točení s rozklapenou ruční kamerou, překvapil skvělou filmařskou stránkou i s klasickým snímáním. Retrospektivní scéna malé Joe s otcem a povídáním o stromech byla vyloženě nádherná, jak obsahově, tak vizuálně. *** ...si říkám, jak bych vlastně mohl von Triera oblibovat, kdyby netrpěl potřebou za každou cenu co nejvíc šokovat tam, kde by k působivému prožitku stačil klidně pouhý kus zneklidnění z již tak kontroverzního obsahu. // PS: „Hey, Joe“ v šansonovém podání Charlotte Gainsbourg zní přímo mysticky. :) [65%] (viděno v nezkrácené režisérské verzi) (19.08.2022)

Je to celkom dobrá eroticky ladená umelecká dráma od Larsa von Triera, ktorý je priamym pokračovaním vydarenej jednotky. Má dobrý príbeh o Joe, ktorá stále rozpráva svoj životný príbeh plný divokých zážitkov, pričom tentoraz sa venuje svojej dospelosti. Spracovanie nie je najhoršie, ale nie som s ním ani až tak moc spokojný. Film síce pokračuje tam, kde prvý diel skončil a na prvý pohľad pôsobí všetko tak, ako aj predtým, ale inak som z toho nemal moc dobré pocity. Hlavne mi to už ani tak neprišlo, ako plnohodnotný film, v ktorom je najdôležitejší scenár, ale skôr ako taká ukážka rozmanitých úchyliek, ktoré sa len prestriedajú. Síce tomu nemôžem uprieť kvalitné prevedenie a minimálne fáza u sadistu mala niečo do seba, ale trvá to až príliš dlho a tak nad priemer sa to nedostane. Ale našťastie v tej druhej polovici sa to už pomaly začne vylepšovať a zase som mal z toho viac, než dobré pocity, či už terapia, ale hlavne nelegálna práca a získavanie si nasledovníčky, kedy to už konečne má ten pravý dej a kvalitu, takže celkový dojem to predsa len zachraňuje. Ale zvláštne na mňa pôsobí úplný záver, síce je asi dobré, že sa takýto kontroverný film ukončí rovnako kontroverzným záverom, ale neviem si k tomu urobiť plnohodnotný postoj. Po erotickej stránke už tentoraz nie som ani trochu spokojný, stále je to úplne odvážne, no pôsobí to skôr odpudivo a miestami aj zbytočne drsne, hlavne ten potrat si určite mohli aj odpustiť. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, Charlotte Gainsbourg má už tentoraz omnoho viac priestoru, keďže aj minulá línia patrí hlavne jej a zahrala to veľmi dobre, stále nesklame ani Stellan Skarsgård, Stacy Martin a Shia LaBeouf už majú minimálny priestor, ale zase potešia nové postavy, ktoré stvárnili Jamie Bell, Willem Dafoe a Mia Goth. S réžiou a technickou stránkou som stále dosť spokojný, síce to už tentoraz Trier trochu prehnal, ale kvalitu mu aj tak uprieť nemôžem. Takže na predchádzajúci diel to kvôli prvej polovici nemá, ale tá druhá ma opäť dosť bavila a keby bol taký celý film, určite by som hodnotil lepšie. Takto je to len lepší priemer, ktorý si už znovu asi nepozriem. 65% (01.03.2015)

To, čo jednotka snubne a citlivo rozbehla, dvojka zničila a pochovala. Symboliku vystriedala explicitnosť, citlivo budovaný vzťah, ktorý prinášal zmysel a uvoľnenie celému filmu sa úplne scenáristicky pokrivil, až natoľko, že sa ma miestami zmocňoval pocit, že ani sám režisér nevie kam to celé smerovať. Ku koncu mu už isto z pretlaku negatívnych emócií zbujneli aj posledné deštruktívne pudy "sebazáchovy". Skrátka spackaná práca, ktorá nie je psychologická, ale psychopatická a koniec hovorí o tom, aká tenká vie byť hranica medzi umením a brakom. (02.12.2014)

Po výbornej jednotke sa dvojka stala klasickým filmom svojho režiséra. Je nudná, psychopatická a ku koncu nechcene smiešna navyše so zvratmi ako z dielne Kurta Wimmera alebo Skipa Woodsa. Oficiálne tieto filmy nazývam" Nudná pózerská artová ko****na" a mám chuť zapáliť všetky kinokluby na svete a fanúšikov Von Triera ubiť palicou (21.07.2014)

(2x) Po pěti a půl hodinách prožitých s reprízou obou dílů řadím Nymfomanku mezi své nejoblíbenější zážitkové filmy. Ona je to prostě skutečně velmi zábavná selanka. Z toho střídání herců ve stejných rolích mám pocit jako z Buñuela, však oni se nejen v tomto směru s von Trierem velmi potkávají. Oba beztak tvoří jen pro to, aby si ze všech a všeho udělali srandu a to je mi sympatické. Na poprvé jsem se sice tolik nepotěšila jinak žánrově vyznívajícím druhým dílem, oproti velmi volnomyšlenkářskému začátku, nicméně režisérská verze tuto negaci hází cele za hlavu. Nového materiálu k vidění je tu až hodina a toto logicky přináší nový pohled jak na celek, tak na druhou polovinu této černohumorné záležitosti. Zdánlivě podivné myšlenky a poselství ze zkrácené verze získávají svou přirozenou argumentaci a své logické místo v ději. Zejména si cením celé linie o potratu, která dotváří postavu Joe naprosto geniálně. Na druhou stranu jsem doufala ve větší množství nového z kapitoly Fido, ale tam už zřejmě nechtěl jít dál ani Lars. Škoda. (05.07.2014)