Nymfomanka I.

Lars von Trier je ďábel. Na jednu stranu napsal a zrežíroval erotické drama/porno, kterému Fifty Shades of Grey mohou otevřenou sexualitu jen závidět, na stranu druhou skvělý volnomyšlenkářský film, kterým reflektuje a nepřímo poukazuje o problémy moderní společnosti a skutečnosti, do kterých se ostatní filmaři bojí ve svých filmech byť jen dotknout. Lars je ale dostatečně zvrhlý natolik, aby se do toho vrhnul naplno. Producentskou první kino verzi, co šla do kin loni, jsem si nechal s chutí ujít, ovšem Director´s cut je úplně jiné kafe. Nemluvím jen o absolutní bezcenzurovosti, spíš o celkově syrově podaném zpracování těch nejkontroveznějších témat...80%...[23.9.2014_Cinestar_Černý most] (23.09.2014)

Zapomeňte na lásku. Dánský provokatér Lars von Trier vám ukáže opravdové porno. Minimálně to slibují propagační texty k očekávané Nymfomance. Příběh ženy, která v dialogu se starším mužem postupně odhaluje svůj pokroucený sexuální život, si ovšem nálepku porno nezaslouží. Vyjma dvou explicitních scén má film spíše nádech vztyčeného prostředníčku směrem prudérní společnosti. A hlavně jde o, jak bývá u Triera zvykem, velmi dobře napsaný film, s řadou památných scén, dialogů a vynikajících herců. Oproti Melancholii a Antikristovou tu dominuje i černý humor, jehož jednoznačným vrcholem je kratičká etuda s Umou Thurman. Rozdělení na dva díly mi nicméně přijde zbytečné, protože bych rád ten příběh "dojel" na jeden zátah. Ale chápu, že čtyřhodinový ukecaný film o "dvou rybářích" by byl na diváky asi trochu moc. (20.12.2013)

Že po záměrně nafouklé kampani přichází skrz naskrz "normální" film, dost možná (určitě) nejnormálnější, nejmíň výrazný a nejmíň kontroverzní v Trierově kariéře, beru jako milý vtip. Nevadí mi to a do značné míry to je vlastně poměrně odvážné. Že za rok si z toho budu pamatovat jen, že to bylo fajn + velmi vtipnou etudu Umy Thurmanové, to už tak k popukání není. Lars se bohužel s nejfádnějším námětem své kariéry vyrovnal jen důstojně, předvedl pár kusých režijních nápadů, pár pro sebe typických dialogů a jinak to spíš kvalitně "uplyne". Nejde na to nadávat, to v žádném případě, na to je to stále moc trierovsky kvalitní, ale nemůžu se zbavit dojmu, že zde pan režisér dlouze rozvádí něco, co mnohokrát plně obsáhl coby vedlejší motiv. Rozdělení tomu rozhodně nesvědčí. Předpokládám, že dvojka by mohla dodat kontext, třeba i tenhle rozjezd postavit do nového světla. Zřejmě bude i odvážnější, ale jak říkám, samotná absence kontroverze mě především pobavila. Rozdělení ale nechápu. Opravdu je čtyřhodinový art něco tak nepředstavitelného? (19.12.2013)

Kdyby "pan umělec" von Trus natočil čtyřhodinovou pičovinu o míchání betonu, vsadím se, že by tu poďobaní hloubaví hošíci naprosto stejně veřejně masturbovali nad tím, jak skvěle se mistrovi povedlo zachytit psychologický rozklad vody v excelentním přesahu cementového potěru, jak hluboce filosoficky dávkoval štěrk do mísící se směsi, a nebo jak si svým veledílem tropí žerty ze všech zkušených polírů (To ti méně hloubaví.). Hovno, ani tak, ani tak! Prostě by si na wykydpédii načetl pár betonářských pouček, a pak by kamerou čuměl do točící se míchačky z extravagantních úhlů, aby to vypadalo kůl a moudře, přičemž by se celou dobu jen míchal beton. I já Larse považuji za velikána. Velikána mezi exhibicionistickými narušenými kokoty. A artoví hnědopichové všech zemí, vytáhněte si hlavy z prdelí. Viděli jste totiž jen další transcendentní, pseudoyntelechtuální blábol dánského egoisty o tom, jak se stal expertem na jeblé krávy s anginou klitoris poté, co si zahulil se svým nudným gynekologem, avšak zapomněl si dělat poznámky, jak by se měla chovat a píchat diagnostikovaná dívka s permanentním svrběním v motorovém pekáči. Ale co. Alespoň jsem se dozvěděl, že "podávat židovský rohlík s vidličkou je slabošské", což považuji za myšlenku roku otce Fura a budu nad ní sáhodlouze rozjímat, dokud nedosáhnu plného souznění se svými čakrami. Jediné, za co jsem "mistrovi" vděčný, je to, že mě nenechal dívat se na šukající Šarlotu Gejnsbrk, takový eksploitejšn by mi dozajista definitivně narušil pohlavní svěžest. Každopádně, jeden díl k dokonalému otrávení a znudění stačil, a tak nymforumcajze s chutí vynechám, a raději si skáknu vyprcat nějakou v rozkroku veselou vdovu, co se u toho netváří jako Frigo, neleží na zádech a unyle nefuní. (18.03.2014)

Tiera baví provokovat, to je všeobecně známo. Ale kam až je schopen jít? Odpovědí je Nymfomanka. Nabízí opět řadu zajímavých záběru, které připomínají především jeho starší snímky Prvek zločinu a Evropa, Dlouhé záběry, kdy kamera projíždí objektem a nabízí pohledy z různého úhlu na ležící ženu. Poetické záběry či hra symbolů ať už z oblasti matematiky, rybaření, přírodovědy nebo hudby mají zřejmě docílit hloubky příběhu, ale působil na mne spíš rušivě. Jenže mi to nedalo. Pustila jsem si Nymfomanku ještě jednou, aby mi navazaovala na druhou část. A objevila se mnohem zábavnější poloha. To, že si z nás pan režisér bezostyšně utahuje jsem vnímala už poprvé, ae podruhé se mi podařilo naladit se na jeho vlnu. A užila jsem si to!! Začala jsem se těšit na dvojku. (08.12.2014)