A.C.O.D: Děti rozvedených

Tohle jako měla být legrace? Já jakože nevim, ale mně těch 84 minut přišlo subjektivně dlouhých asi tak, jako kdybych koukal na osmihodinový film Andyho Warhola, kde se na začátku svalil na kanape a dalších 7 hodin a 55 minut tam zařezával jak dřevorubec. Nic neříkající nuda bez chuti film dokoukat a bez jakékoliv nálady, která by mě přesvědčila o tom, že mi to za to po shlédnutí stálo. Ještě štěstí, že mě film natolik neupoutal, abych si všiml toho, že se mi kočka snaží vysrat do postele. (27.09.2014)

Zachycení trablů způsobených distancovanými rodiči (a že jsou rozvedení a distancovaní od sebe navzájem vlastně není až tolik významné, jen v prvním plánu) je sice mnohokrát skvělé, ale spousta míst je naopak vyloženě hluchých, nebo přinejmenším promarněných. Navíc se celý film soustředí na zcela rozloženou osobnost a výsledkem toho i život hlavního hrdiny, aby to v závěru všechno zametl pod kobereček a začal se dívat z odstupu, jako by říkal, že nic naplat, tak to prostě je. Na čemž není vůbec nic špatného, ale nějak mi to nesedlo :). (10.01.2014)

Ano kaylin, i mě připadá divný, že dospělý může mít trauma z toho, když zjistí, že jeho rodiče dělají takové ty směšné pohyby .. ostatně tento námět není nic originálního a už to tu párkrát bylo, párkrát i dost povedenější .. co ovšem originální je, je to : A.C.O.D. .. dělat z tohoto námětu komedii je rozumný, ale hodně náročný úkol - popravdě si myslím, že to dobře udělat nejde, je to moc hustý téma, námět /černá komedie by byla vhodnější/ .. jsou nás všude po celém světě miliony, miliony nevinných obětí, co to klidně potvrdíme ... ano, autoři se snaží o odlehčení tématu a je to opakuji dobře, protože realita je v mnoha případech úplně šílená .. to co dokáží někteří rodiče v tomto směru udělat vlastním dětem je hrozné a neomluvitelné - většinou je to matka, která dostane děti do své péče - mstící se matka plna nenávisti k tomu svému bývalému - úplně vymyje vlastním dětem mozek - z otce udělá světového zločince č.1 a postaví děti proti němu .. nebo se o to alespoň dlouhodobě snaží .. udělejte z toho potom dobrou a vtipnou komedii ... /vím, o čem mluvím, na mně by si Dr. Judith mohla udělat nejvyšší vědeckou hodnost a získat nejvyšší titul .. znám to z obou pólů - díky mami, díky Ivano/ ... (14.03.2014)

Může rozvod rodičů poznamenat dětskou psychiku? A může mít rozvod rodičů vliv i když takové dítě dospěje a začne si žít svůj dospělý život? Právě tímto tématem se zabývá film, který umí být stejně vtipný a komický jako vážný. Ona je otázka, zda se takové vážné téma dá vůbec uchopit s nadsázkou a komičností. Film dokazuje, že to jde, ale občas je potřeba zvážnit a hlavnímu hrdinovi se vůbec nedivím, že mu v dospělosti zpětně chyběla láska, péče a idylické dětství s normálně se chovajícími rodiči. Adam Scott hlavní roli zvládl s přehledem a vůbec celý ansámbl byl vybrán tak nějak ideálně, takže film mě dokázal zaujmout po celou dobu, aniž bych se začal nudit. Prostě film nabízí atraktivní a neokoukané téma v atraktivním kabátě. Navíc jsem se i nejednou docela solidně zasmál a pobavil, myslím, že všechny vtípky zde byly zakomponovány tak nějak citlivě a perfektně sem zapadly. Ve výsledku film hodnotím pozitivně a na sobotní oddechový večer to byla z mého pohledu volba přímo ideální. Uděluji lepší tři hvězdy. (31.08.2014)

Začíná se to docela dobře, ale najednou zjistíte, že to je vlastně film o chudáčkovi, který se nemlže srovnat s tím, že si jeho rodiče zase vrznou. To je vlastně docela slabé. On kolem sebe kope, všechny nasere, s prominutím, dělá spoustu blbostí, ale asi je to jen fáze, protože je jasné, že mu bude odpuštěno. A, světe, div se, ono tomu tak skutečně je. Šablonovitý film, který má nějakou dobrou postavu, ale to všechno se ztrácí v tom, že už od začátku víte, jakými peripetiemi si projdete. (18.01.2014)