Babovřesky

Přece to nemůže být tak hrozné, říkal jsem si protože Kameňáky mě minuly a Troška pro mě byl stále ještě spíš Melichar, Jasněnka a především a navzdory všem výtkám výborné Slunce, seno, jahody. Jenže bylo. Bylo to hrozné. Doslova se spadlou čelistí jsem zíral na to absolutně bezradné a téměř nehybné prázdno, které bylo vyplněno pouze trapností a nudou. Zoufalá režie nutící herce ke kreacím na úrovni ochotnické křeče, retardovaný scénář o ničem vyplněný vatou, která místo volání o pomoc zkouší vykřikovat různé samoúčelné vulgarity. Nejvíc mě asi fascinovala absence tempa, gradace a obsahu, která byla tak absolutní, že připomínala vzduchoprázdno a občas z toho až zaléhaly uši. Díky bohu alespon za většinou přijemně civilní Lucku Vondráčkovou a Jana Dolanského, kteří jakoby sem ani nepatřili a bez kterých by to asi bylo opravdu k nepřežití. Na druhou stranu asi chápu ten kasovní úspěch. Publikum, které nemá zájem o ambiciózní depresivní dramata a jiné hluboce umělecké sebestředné exhibice současných českých filmarů, ale toužící po lehké nenáročn zábavě je za uplynulých dvacet let vyhladovělé k smrti a vezme zavděk dokonce i tímhle nevydařeným stínem Hoštic. (22.02.2015)

,,…NO HOLKA, CO SE TU VŠECHNO ZA TENHLE TEJDEN SEMLELO, SE TU NESTALO OD VÁLKY. TEČKA .…“ /// ÚVOD: To vám takhle do mě manželka asi šest (možná i pět) měsíců hučela, proč ještě neviděla Troškův novej biják. Styděl jsem se, páč pro rodinu všechno, a tak jsem navštívil místní kapličku, dal příslušnej dar, dostal pomazání a při zpovědi slíbil, že budu hodnotit s chladnou hlavou, objektivně, no prostě že se nenechám ovlivnit. (Nikým! Ani tebou Bože!) NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH POZNATKŮ: Babka praví: ,,ble, ble, ble…VYPRDNE“ – a teď má asi následovat vodopád (nebo kurva jak se to říká) hurónskýho smíchu. Po 5ti minutách jdu tajně zvracet (přece nebudu kurvit rodině zážitek…). Sbírka přestárlejch holek a kluků, starosti protivnejch socek a jinejch duševně chorejch magorů – ano, to vznikne, když smícháte Kameňáky s Hošticema. Vydru nahradil (a návrat k taťkovi oslavil) Kikinčuk, silně věřící drbny – no to je fakt úplně jedno. Nejhůř mi bylo, když jsem zjistil stopáž – TY KRÁVO: DVĚ HODINY! No to ses posral v kině…. Škoda, že ten fór s tím koncem (líbil se mi!) byl jen fór… ZÁVĚR: Co si dát takhle křesťanský odpuštění? Tak aby bylo jasno – za mě NIKDY! Boží mlejny melou … a Troško – ON Tě vidí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Auto mám neustále posraný vod holubů (počkej vole, se nenavážím do vesničanů….voni jsou i ve městech přece…ty ptáci samozřejmě…). 2.) Příjmení Šoustal mě zabaví na dvě hodiny. (a pak si vo tom doma vyprávíme a smějeme se, máma upeče buchty a zase se smějeme…). 3.) Když se v jednom filmu objeví příjmení Šoustal a pak i kuřba – kdy kurva vyjde ten blúray? /// PŘÍBĚH * HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (01.09.2013)

Komický potenciál dějové skladby tady je, ale hodně prostoduchý, což samozřejmě nemusí být špatně, za podmínek, že to je opravdu vtipné. Malou poznámku si neodpustím, ať se to někomu líbí nebo ne, měřítkem určité hodnoty je i vysoká návštěvnost filmu, což potvrzuje fakt zhlédnutí. Možná, že ve skutečnosti ani některé postavy nejsou až tak vzdáleny reálnému životu na vesnici. Tak tím ale neříkám, že by se mi všecky primitivní situace líbily, nicméně kromě zmíněného pár momentů grotesknosti pro rozezvučení bránice zde určitě bylo. (26.10.2014)

Připravuju velkou kritickou analýzu o úpadku českého filmu, a tak sleduju všechny možné sračkovité české filmy. Je jich fakt hodně. Ovšem tohle... pokud to není dno, tak k tomu má zatraceně blízko. Jasně, Kameňáky jsou ještě horší, jenže Kameňáky nejsou v pravém slova smyslu film. Tahle zrůdnost filmem být má. A tady je špatně úplně všechno. To se hodně málo vidí, že opravdu všechno... dokonce ani ta letní atmosféra, která Troškovi ve Slunce, seno tak šla, se tady nějak nepovedla. Z letargie ztrácených více než dvou hodin života mě vytrhl jen vtip s "alternativním koncem". Nebyl k smíchu, ale bylo to oživení. Toť vše. Dokonce mě ta sračka tolikrát přiměla stydět se za tvůrce, že zvažuju víc se fenoménem "trapna z viděného filmu" zabývat v dalších textech. Masochista jsem na to dost. Nakonec, další díly Babovřesků mě teprve čekají. (30.03.2018)

Je to skanzenové varianta Vesničky mé střediskové, avšak bez obsahu, smyslu a lidské důstojnosti. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" (01.05.2020)