Peklo na talíři

Typický pořad na Streamu: nula nula šeď. Etikety výrobků si každý přečte sám, inteligentnější z toho i sami vyvodí závěry a zbytek postihne výběr pana Darwina (zde rakovina). Roman Vaněk určitě gastronomii rozumí, ale tak nějak to publiku zapomněl sdělit. No a na konec si připálí Cohibu za 500 zapíkem za 3,50...troška toho pokrytectví je takovou pěknou závěrečnou licencí. (17.07.2012)

Kdyby to možná neuváděl flekatý Vaněk, jehož ksicht je do podoby strakaté krávy a jehož herecké výkony jsou na bodu zastřeleného tučňáka na dně oceánu, možná by to byl dobrý pořad. Kvůli tomu pitomcovi se na to nedá ani za boha dívat. Snaží se vypadat seriózně, ale když chce svou myšlenku vysvětlit českými slovy, začne kydat neuvěřitelný počet blbostí. Ten pořad nebude asi špatný, ale kvůli tomu šmejdovi se na to vůbec dívat nedá. (15.05.2013)

Peklo Na Talíři je téměř průkopnický projekt - pokud vím, tak je to první internetový pořad svého druhu, a do oběhu se dostal ještě před spuštěním ministerského webu "potraviny na pranýři" (asi o tři měsíce). Faktem je, že s tím se pojí určité výhody a nevýhody. Nevýhodou je občasná neuspořádanost, nebo chvíle, kdy Roman Vaněk ujíždí směrem k trapnosti (třeba s průjmem z lízátek), nebo také z hlediska selského rozumu poněkud zvláštní obsah některých dílů (třeba mléko). Výhody ale jsou zejména to, že jde o projekt v podstatě nezávislý, takže se nebojí při rozborech toho, kolik kousků šunky najdete mezi výrobním salámem na mražené pizze (netvařte se překvapeně, že asi dva;)), ale i daleko většich hrůz, ukazovat značky atd. Trochu sporná je přátelská atmosféra, kdy pan Vaněk zve svoje kamarády, které bychom měli na základě jeho slov považovat za fachmany a odborníky na slovo vzaté - občas jsem k tomu, co říkali, pociťoval nedůvěru, založenou na poznatcích získaných jinde, Peklo Na Talíři ale v téhle rovině nic nekomentuje, nevyptává se, jen ukazuje a přikyvuje. Ale v daném formátu sofistikované debaty nevyčarujete, a ani to nebylo cílem Pekla. To mělo hlavně začít český lid učit pravdě o tom, co s takovým nadšením valí do nákupních košíků ve všemožných supermarketech. A že to není pravda veselá, o tom snad není potřeba pochybovat. 70% (11.10.2014)

Hodně se mi líbí, že alespoň někdo upozorňuje jak se to má s potravinama, které lze zakoupit v českých luzích a hájích snad všech superhypermarektech. Tento pořad se dle mého nazáru nesnaží vnutit jen "ty dražší" potraviny, pouze poukazuje na rozdíl mezi výrobkem uměle vyrobeným (obarvený, ochucený... ) a poctivým kvalitním. Obchodníci se do nás snaží nacpat ledacos, jen aby na tom neskutečně vydělali, takže buďme rádi, že nás vůbec někdo něco přiučí, a to ještě zadarmo. Pan Vaněk je jako šéf českého kulinářského institutu jistě člověk na pravém místě. Díl sice trvá pouhých 5 minut, ale je tam vždy řečeno vše podstatné, s praktickými ukázkami a lehce humornou formou. (01.06.2012)

Jasně, strefovat se do ošizenejch potravin je jednoduchý jak přeprání devadesátiletýho stařečka. Vaněk není sám, kdo to ví, stačí třeba jen všechny ty spotřebitelský testy jako přílohy v novinách a podobně. Lidi se pohorší, znechutí, zanadávají si a zasmějí, hnusný konzervy si nekoupí, ale u dalších potravin na složení radši moc nekoukají, aby se nemuseli vzdát chutného vlašského salátku. Nicméně čistě z diváckýho hlediska nemám námitek. Vaněk je sympaťák, co pro vtipnou prupovídku nejde daleko, je to zajímavý a člověk se dozví spoustu užitečnejch novinek. Jako například, že polovina sortimentu v hypermarketech je zdravotně závadná. Koukat se na tohle mě vyloženě baví, hlavně když u toho vařím. (02.11.2012)