Noc plná zázrakov

Film o noci plné osudových setkání, náhod a .. zázraků. Pravděpodobně jeden z nejlepších vánočních filmů, přestože s Love actually bych to úplně nesrovnávala - do té to má i tak daleko. "Listy do M." hrají spíše na dojemnější strunu (kdepak komediální!), ačkoliv se to tak na první pohled nemusí jevit. Příběhy byly ale opravdu krásné a pravděpodobně se stanou součástí mého každoročního vánočního maratonu - co ale musím trochu zkritizovat je poněkud uspěchaný konec a také jeden konkrétní příběh - malý chlapec-zlodějíček, který žil očividně s matkou alkoholičkou;nedostal příliš prostoru a hlavně jeho linku jaksi pozapomněli zakončit. Škoda. Každopádně i přes tyhle nedostatky čtyři slušné hvězdičky. (24.12.2013)

Ze všech pokusů zopakovat recept na Lásku nebeskou se nejblíže dostali Poláci, přestože se vydali jinou cestou. A navíc dorazili do cíle s nejlepším výsledkem. Zábavná a neuvěřitelně milá mozaika osudů, pohodovka se sympatickými postavami, které si nelze neoblíbit, plná nápadů, humoru, romantiky i dojemných okamžiků, nabitá pozitivní náladou a optimismem, přestože se nevyhýbá ani hořkým příchutím. Překvapení, od kterého jsem nic nečekal a ono mě nadchlo jako už dlouho žádná podobná žánrovka. A mám pocit, že s námi tenhle film stráví ještě nejedny Vánoce jako pevná součást tradiční filmové nadílky. (16.03.2014)

Polská odpověď na Lásku nebeskou. A velmi vydařená. Jak já říkám, kdyby uměli Poláci dělat takové čokolády, jaké umí točit filmy, hned by to bylo lepší:) Noc plná zázraků přináší plno rozmanitých postaviček a jejich příběhů odehrávajících se v předvánočním období. Příběh nabízí spoustu humorných, dojemných i melancholičtějších scén. A osudy několika aktérů se v závěru filmu samozřejmě protnou. A všichni si nakonec zaslouží své štěstí. "Vypadala jako andílek, než jsem ji trefil sněhovou koulí mezi oči." :) (04.01.2015)

pro lucascuse: Polské filmy nikdy nebývaly moc dobré? Už dávno jsem ráda sledovala Wajdu, Kieślowského, ale i Machulského. A Polanski je taky Polák. To jen tak na okraj o tom, jaké také bývaly polské filmy. Listy do M. jsou tedy jiný žánr, ale někdy má člověk náladu na to, aby všechno dobře skončilo. (07.07.2012)

Prvních dvacet minut jsem si říkal, na co si to ti Poláci hrají? Měl jsem pocit, že se dívám na osudy polské menšiny kdesi v USA. No prostě děs. Pak jsem se s tím smířil a přistoupil na toto podivné ztvárnění osudů podivných lidí v podivném Polsku. Některé dějové linie byly celkem zajímavé, jiné sladké, že se člověk skoro až dusil. Ten film je prostě divnej. (10.08.2016)