Good Vibrations

Velká punková pohádka. Velmi sympatický filmový monument, ovšem mnohem více než životopisný film je to očividně umně vyrobený mýtus. Taková Velká punková revoluce. Nelze však ani přehlédnout ten tíživý background, pozadí politické situace v Belfastu. Tvůrci zajímavě kladou důraz na komunitní budování a využívání síly hudby v prostředí strachu a všudypřítomného násilí. Velmi solitérní pohled na Irsko oné doby. Formálně originální filmová koláž hraných scén prokládaná archivními záběry. A samozřejmě ta skvělá hudba. Belfastský ,,Godfather of punk" a jeho znovuobjevený příběh... (16.05.2014)

,,KDYŽ SE ŘEKNE PUNK, NEW YORK MÁ ÚČESY, LONDÝN MÁ KALHOTY, ALE BELFAST MÁ DŮVOD! GOOD VIBRATIONS NENÍ OBCHOD S DESKAMA. NENÍ TO ZNAČKA. JE TO ŽIVOTNÍ STYL! …“ /// Úvodní složitost Belfastu let sedmdesátých – svižný vyprávění, ale přeci jen čekám, co že jako z toho vyleze. S prvníma pořádnejma skřípajícíma riffama je mi všechno jasný – životopis pro fandy punku a Irska. Biografie kmotra Belfastskýho punku by klidně mohla mít podtitul – PUNKEM PROTI VÁLCE! A jak tak koukám kolem sebe – děcek, co to maj u prdele a kteří pochopili, vo čem to všechno je, je na CSFD ještě dost! PUNK NOT DEAD! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnejch příběhů. 2.) S-S R-U-C! 3.) Vobčas něco poslechnu. Třeba soundtrack. 4.) Thx za titule ,,old.meg“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (31.10.2013)

Nemůžu nevzpomenout na nedávno viděný CBGB. Terri Hooley sice neznamenal pro punkovou scénu to samé, co Hilly Kristal a ani nemohl, ale přesto se jejich příběhy v základu podobají, protože oba popisují hudbymilovné losery, kteří díky své lásce k muzice vstoupili do dějin. Nicméně zpracování CBGB mi bylo bližší, než je tomu u Good Vibrations. Nebylo to ani tak kvůli obsazení, protože Richard Dormer byl trefou do černého a i ostaní herci mi sedli. Spíš mi vadila ta dramatická struna, na kterou se občas hrálo a která absolutně neladila s těmi odlehčenými tóny. Chápu, že prostředí Severního Irska v 70tých letech nebylo žádnou procházkou růžovým sadem, ale myslím si, že tvůrci se měli rozhodnout buď pro hudební drama, nebo pro hudební komedii. Každopádně muzika, jak už to tak u punku bývá, byla parádní, s a dýchla z ní na mě nostalgie, tudíž nebudu v hodnocení tak docela objektivní. 80% (01.10.2014)

To je hezký, že se rozdělený Belfast spojil v punku, chyba je, že správné vibrace jaksi nedolehly až ke mně... a hudební styl za to vinit nemohu, přestože ho opravdu nemusím, hlavním zádrhelem, proč jsem ani tentokrát neprolomila řadu smolných filmových večerů, se mně jeví irský Pepa Nos a to nejen podobou, ale i projevem, přesto dám jednu hvězdu právě za Terri Hooleyho, za propůjčení k dobré věci, ne za tahání peněz ze školních dítek, aby jim místo hodiny zeměpisu za padesát korun na hlavu vymečel, že je Země kulatá... Příště si v podobných záležitostech odpustím čekání na konec (film to v mém systému hodnocení uchrání odpadu) a při překročení hranice snesitelného odporu vypnu... Proč? Protože můžu. (30.01.2014)

Zajímavý snímek o chlapíkovi, kterej žil úplně v jiné realitě. Na jednu stranu silné téma a dobře napsané postavy, na stranu druhou hlavní charakter, který je vám nesympatický až na půdu. Možná pokud jste punker a přijde vám to celý jako dostatečný punkový manifest, budete se s tím schopni víc ztotožnit, ale mně nehrál na strunu punk, spíš jako energie mladých lidí, kteří nechtěli být sevření nenávistí v jednom ne zase tak velkém městě. 70%. (15.12.2013)