Cloclo

Do dnešního dne jsem měla Clauda Francoise za menšího perkusionistu, který skládal skvělé písně a bohužel se je i snažil zpívat. Siri tvrdí, že chtěl Francoisovi vzdát hold. Je-li tomu tak, musel to být pěkně nafoukaný zmetek. A než přešel na disco, skládal skutečně dobro muziku. Odpustím Sirimu drobné nepřesnosti, které musí vzniknout, když chcete za dvě a půl hodiny odvyprávět čtyřicet let, zkratce se zkrátka nevyhnete. Jen mě trochu mrzí, že když už byl zmíněn Gilbert Bécaud, mohlo být zmíněno i jejich společné vystoupení v srpnu 1974, aby z toho nevyšlo nepřátelství až za rov. Nu což. Jerémie Renier byl proměněn v téměř dokonalou repliku Clocloa, jako obvykle zahrál výtečně a dlužno dodat, že nezklamal ani v tanečních kreacích. (07.07.2013)

Tohle byl vždycky v mládí můj velký sen. Mít hodně peněz, žít v luxusu, mít ženskou, která se mi zamane, jo, jo. Chtěl jsem být nějaký známý umělec, nebo zpěvák a Jerémie mi tohle všechno umožnil. Na chvíli jsem zavřel oči a ponořil jsem se do jeho světa, světa reflektorů, spousty vystoupení, fanynek, ale také spousty psychického vypětí, kterému takto vytěžovaný umělec snad ani nemohl uniknout. Mít velmi přísného otce a gamblerskou matku, to na psychické pohodě dvakrát také nepřidá. Ale Renier tohle všechno zvládl. Herecky, pochopitelně. Od nesmělého mladíka, po nastupujícího umělce, až po velkou megastar, která už nebyla tak skromná a bezproblémová jako na začátku. Ani se mu na druhou stranu nedivím. Kdo ví, kdo by tohle z nás na jeho místě zvládl, já si to nedokážu vůbec představit. Takhle mi aspoň umožnil, na ty dvě hodiny udělat si velmi zajímavou exkurzi, do dnes již francouzského, hudebního dějepisu. A za to má můj velký dík. (02.03.2015)

Neměl jsem ani šajnu, koho to tu Renier má hrát. A ačkoliv mi ze všech těch písní, které ve filmu zazní, jen tak okrajově něco říkala "My Way", tak jsem se nenudil. F. E. Siri si tu vyhrál jako odrostlejší děcko a Renier mu zdatně sekundoval. Hlavní tahouny filmu ještě doplňuje skvělá výprava. Stopáž může budit hrůzu, ale naštěstí se furt něco děje a děj pádí kupředu. Každopádně mi tu chyběla nějaká scéna, která by vyrazila dech, která by ve mě zanechala vyrytou stopu. Která by posunula moje hodnocení na 5*... (17.03.2013)

Vždy mi přijde trochu úsměvné, jak někteří naši zpěváci tak trochu alibisticky vypráví o tom, že nazpívaly kdysi ty světové hity do češtiny proto, že se k nám ze západu do rádií nedostaly, a ještě více, když řada lidí tyto hudební covery dneska označuje za socialistický výplod. Přitom jak i film v sobě ukazuje, přezpívání slavných písní do různých jazyků bylo i je naprosto běžné všude ve světě (takže bez ohledu na politickou situaci). Příběh Claude Francoise to dokonce dokladá oběma směry: zatímco „Cloclo“ úspěšně přezpíval do francouzštiny nejeden dobový americký hit, slavný Frank Sinatra si zase od CF „vypůjčil“ původně francouzský šanson, aby ho nazpíval anglicky. I písně mají občas velmi zajímavé osudy a tahle obzvlášť paradoxní... My Way, nebo-li Comme d'habitude ve světě nejvíc proslavila Clocla sice nejvíc a to zásluhou Sinatry, ale na druhé straně Sinatrova verze se stala ikonickou natolik, až si dneska už jen málokdo z běžných posluchačců vzpomene na jméno původního autora a interpreta. Až doposud jsem si C. Franoise spájel prakticky jen s touto jednou písní, takže životopisní film (byť využívající zcela tradiční a předvídatelnou strukturou o cestě na výsluní za slávou přes překážky a cestou přes překážky během té největší slávy) mě výrazně obohatil i rozšiřením si hudebních obzorů. Ve dvou a půl hodinách Siriho filmu jsem zažil krásný výlet do francouzské hudby 60. let (šansonu i taneční hudby), v němž nechyběly zajímavé zmínky o spoustě dalších zvučných jmen a celé to probíhalo ve velice sympatické a příjemné retro atmosféře s nádhernou muzikou. Akorát stopáž se až moc natáhla a podobně jak Francoisovy písně z doby, kdy přešel v půlce 70. let do disco stylu, mě už tolik nebavily, stejně tak i mé nadšení z filmu se chvílemi poněkud vytrácelo. Přesto vcelku hodnotím jako velmi zdařilý počin, v němž se navíc povedlo osobnost Claude Francoise přiblížit dokonale určitě nejen obsahově, ale i výborným hereckým ztvárněním v podání Jérémie Reniera. 70% (25.11.2020)

Velmi pěkný film, pro mnohé z nás o vcelku neznámé postavě francouzské populární scény .Asi před dvěma týdny jsem v noci na Radio Swiss Popp slyšela přesně tuhle originální verzi My Way a já si řekla, no ne, co tohle má být? A teď už to vím. Tenhle mírně arogantní a sebevědomý týpek udělal pro svoji kariéru vše a ztvárněný byl naprosto brilantně. Mohu doporučit. (02.04.2015)