Černobyľské denníky

Jsem sice rád, že se nejednalo o prachsprostou duchařinu, ale původní obyvatelé Černobylu společně s krvežíznivými psy a rybami taky není žádná extra výhra... o to víc, když hovno vidíte. Radost mi ale udělaly závěrečný titulky doprovázející song "No reflection" od Marilyna Mansona, kterou jsem zrovna poslouchal celej den v autě. (31.07.2012)

Atmosféra je dost dobrá, jen ji je třeba podpořit dobrýma podmínkama, potom by tu možná někteří tolik nenadávali. Mě osobně tenhle horor vůbec nezklamal, dostal jsem zhruba to, co jsem očekával a tím je úchvatné prostředí, výborná atmosféra (podpořená právě vhodným prostředím pro horor) a jakási tajemnost, která se kolem toho všeho točí... Možná to chvílemi trochu zaskřípe, že si člověk řekne "to už je trochu moc", ale pořád je to v rámci snesitelnosti. Za sebe můžu říct, že mě Chernobylské deníky zaujaly, užil jsem si je a když to vezmu v rámci podobně ražených kousků, tak se jedná určitě o nadprůměrné dílko. 70% (27.11.2012)

Další z filmů, kde lidé čekali kdoví co a jelikož to nepřišlo, tak film je špatný. Není. Černobylské deníky mají sice mušek více než dost, ale to je spíše dáno tím, že se natáčelo jinde než v Černobylu (nečekaně) a tak se tam nelogičnosti dostali. To je ale asi tak všechno. Mě upřímně film překvapil. Úvod do děje ani nebyl tak dlouhý, jak jsem čekal. Po pár minutách se dostáváme k průvodci Jurijovi a za další 3 min jsme již na cestě do Pripyatu. Atmosféra Pripyatu je nepříjemná, tísnivá, depresivní. Skupinka, do té doby veselá, se honem rychle uklidňuje, když si uvědomí, že na tom pustém místě si kdysi hráli děti na houpačkách, prolézačkách, holčička česala svou, nyní pohozenou a chátrající, panenku. Lidé chodili do práce do nedalekého Černobylu, jejich ženy se venku bavily, věšely prádlo a celkově to město žilo, jak jsme normálně dnes zvyklý. A nyní, pusto a prázdno. Byty vyrabované, skla oken vymlácená, pustýmy chodbami domů fouká vítr, venku ani noha. Na mě, i když jen na diváka, ta atmosféra neskutečně dýchla a bylo mi dost nepříjemně. Následující děj se strhuje hororovým tempem. Ano, můžeme se pozastavovat nad jednáním postav, ale už nemůžeme s jistotou tvrdit, že bysme se na jejich místě chovali jinak. Člověk má sklony k tomu jednat zkratovitě, až nesmyslně ve vypjatých situacích. Obával jsem se, že v momentě kdy se setmělo, půjde již jen o klasickou přehlídku duchů, monster apod. Byl jsem moc rád, že záporáci byli logičtější oběti radiace, ze kterých se ozářením stala humanoidní monstra. A ještě více jsem byl rád, že snímek ona monstra skoro vůbec neukazuje v "celé své kráse", ale jsou zobrazeny v rychlých střizích či jsou to jen postavy ve stínech. Jen to pro mě umocnilo tu atmosféru "neznáma, nevědoma". Závěr až smutný, k přeživším brutální a nezáviditelný. Černobylské deníky jsem si, narozdíl o většiny, dosti užil a dostal jsem více, než jsem čekal. P.S.: Je smutné, že když lidem ve filmech dáte parádně zpracovaná monstra, tak mají kecy že film je prvoplánově postavený jen na vizuální stránce. A naopak, když monstra ve filmu skoro nezobrazíte a film hraje na atmosféru, tak lidé zase peskují, že není nic vidět. Klasický případ situace "Je moc zima, chci teplo. Je moc teplo, chci zimu." (23.04.2013)

Videl som prilis vela hororov na to, aby som dal tomuto viac hviezdiciek, ako 2 **. Atmosfera bola celkom fajn, ale ked sa konecne zacalo nieco diat, trvalo to asi len poslednych 20 minut a bol koniec a o amaterskej kamere ani nehovorim. Takze u mna tak na jedno pozretie a staci. _________ Ingrid Bolsø Berdal - (Zoe) +++ Dimitri Diatchenko - (Uri) +++ Olivia Dudley - (Natalie) +++ Devin Kelley - (Amanda) +++ Jesse McCartney - (Chris) +++ Nathan Phillips - (Michael) +++ Jonathan Sadowski - (Paul) +++ Hudba: Diego Stocco +++ (05.03.2013)

Nijak extra napínavá a vcelku neděsivá vybíjená puberťáků, ovšem s jednou zajímavostí. Bohužel se vůbec netýká děje:( Nicméně tvůrci bezesporu získali 1.cenu v soutěži: Natoč horor za babku. Herci naverbováni z lůzrů, kteří s vámi natočí kdejakou krávovinu jenom za stravu v pauze mezi neúspěšnými castingy. Exteriery sestávaly z dvou vypůjčených cigošských paneláků, kouska prořídlého lesíku vojenského výcvikového prostoru Doupov a několika muničních skladů. Sponzorem pořadu: Army bazar Starý Máteřov. No, do konce to určitě vydržíte, budete chtít totiž zahlédnout alespoň kousek z toho strašidlákovského bubáka, co tam snad někde pobíhá. A pokud ještě na tu radiaci nezemřel, pobíhá dodnes. Snad se nám ho podaří zahlédnout detailněji v druhém díle. (19.08.2012)