Transformers: Zánik

Keď som v roku 2015 okomentoval tretiu časť "Transformers: Temná strana Mesiaca", tak som na konci skonštatoval, že to bolo pravdepodobne moje posledné stretnutie s touto sériou. Prešlo osem rokov a ja som na to akosi pozabudol a pustil som si štvrtú epizódu s názvom "Transformers: Zánik". Vytiahol som z chladničky litrovú fľašu coca coly, pripravil si pukance, poriadne vyleštil veľkoplošnú obrazovku, vytočil volume na zvukovom systéme na maximum, vypol logické myslenie a stlačil play na mojom blue ray prehrávači. Patrične som sa na tento mainstreamový akčný sci-fi film o obrovských inteligentných mimozemských strojoch pripravil. Ale očakávaný divácky zážitok sa nedostavil. Nudil som sa. Už mám toho amerického popcornu, coca coly a Bayových transformerov plné zuby. ** (06.10.2023)

Jak je to v rámci přihouřených očí v prvních 30 minutách celkem svěží (trochu ve stylu uprchlickejch thrillerů, kdy umíraj roboti i lidi a vy cítíte emocionální dopad), tak je to v následujících 2 hodinách neředěný a pro člověka s alespoň nějakým diváckým vkusem nesnesitelný zlo. Člověk má doslova tendenci vytahat si mozek prstama a na posezení ho sežrat dřív, než dostane z Bayova nesmyslnýho záběrování, naprosto neukotvenýho, nekoncepčního a epilepsy-not-friendly pracování se změnama poměrů stran obrazu (ano, viděl jsem IMAX verzi), potažmo bezbřehý demence scénáře a faaakt prapodivnýho střihu (původně měl ten film tak 5 hodin, ne?) rakovinu. Nejhorší na tom všem ale je onen příslib vcelku atmosférickýho úvodu, protože naláká, aby zbaběle ucuknul zpátky do starejch kolejí a vytrestal vás dvojnásob další dávkou nonsensuální mytologie, tentokrát čerpající z artušovskejch legend (WTF?) a Promethea (WTF!). Jedinými opravdu velkými plusy jsou dobře udělaný rozlišení robotů (samuraj, kovboj, John Millius!) a vcelku bavící Wahlberg. Jablonsky hudebně definitivně umřel. (25.06.2014)

No to mi protlač hovno uchem! Bay se vzpamatoval! Podle všech dostupných informací a po katastrofický trojce, jsem očekával sračku na entou a ejhle, dostalo se mi jednoho z nejlepších blokbásterů poslední doby. Scénář se konečně zaměřuje na otázky robotí mytologie (kde se vzali, proč se vzali) a i přesto, že to nedává skoro sysel, tak je to zábavný jak prase (klasický Bayovský ftípky samozřetelně nechybí, ale díkybohu narozdíl od předešlých dvou dílů neruší, ale pozvedávají na vyšší úroveň - hlavně mistr Stanley Tucci). Akce konečně dokonale přehledná (barvy robotů zřetelnější, výbuchů je méně, takže je i vidět koho kdo propíchnul, popř. prostřelil) tudíž nezačla nudit a celý finále je opravdu bombastický (od epickýho feelingu, přes Jablonskyho hudbu). A jako třešnička na dortu poslouží dokonalý song od Imagine Dragons. Nikdy bych nevěřil že to řeknu, ale těším se na další díl. (21.09.2014)

Už sa začínam cítiť infantilne, ale mne sa tento Bayov vypečený akčný námrd páči stále skoro rovnako aj po siedmich rokoch. Je škoda, že s tak obrovskou tvorcovskou základňou nevedia prísť s lepším príbehom. Zdá sa, akoby sa celá pozornosť a rozpočet sústredili len do oddelenia akčných scén a efektov. Tu nemožno vytknúť naozaj nič, naozaj tu je cítiť poctivá práca, všetko šlape, efekty sú brutálne, akcia štýlová, niektoré scény sa mali v kine opakovať. Z pohľadu duševného naplnenia mi však film nedal nič, občas stojí za zmienku nejaká hláška, či dialóg, ale inak naozaj nič, čo by stálo za povšimnutie. Preto plne chápem ohodnotenie jednou, či dvoma hviezdičkami, v prípade iného filmu by som postupoval rovnako, v tomto prípade však vyhráva a totálne sa ma zmocňuje totálne neobjektívny 'guilty pleasure' pocit a tak nemôžem inak. 80%. (04.10.2014)

Je to už nějaký ten pátek, co jsem z garáže vytlačil Bumblebeeho a nahradil ho rodinným vozem. Přesto jsem se pustil do čtvrté akce falešných aut a rozhodně musím pár povedených jednotlivostí vynachválit - jenže jsem díky nekonečné stopáži zapomněl jaké. Zkrátka první hodinu mě to celkem bavilo, druhou to už jen standardně bouchalo a během přibližně desáté hodiny jsem toužebně vyhlížel konec. Ten nastal a já si skutečně nemohu vzpomenout, jak to vlastně dopadlo a to jsem to poměrně pozorně sledoval mezi vařením, žehlením a hraním na tabletu. (17.11.2014)