Love Song

Natočit další životní obrodu, ve které hraje hlavní roli hudba, bylo to nejlepší, co mohl John Carney udělat. Oněch sedm let od Once totiž vyplnil dvěma filmy, které nikdo neviděl a svůj um - tedy dodat divákům optimismus minimálně na rok dopředu - na sebe nechal čekat až právě do Love songu. Carney ale překvapivě dospěl, obrousil formální hrany a nemá potřebu dávat v každém záběru najevo, že točí tu nejnezávislejší romanci, jakou kdy kdo potkal. Díky dýchajícím a zcela dokonale obsazeným ústředním postavám Gretty a Dana tak stvořil něco snad ještě lepšího. Scenáristicky sevřenějšího, životně snad ještě o chlup odhodlanějšího a tím, jak je člověk zase o něco starší, tak i intenzivněji do duše promlouvajícího. (09.11.2014)

"Nehraj si na Jerryho Maguirra !!" ;) Jako vždy výborný Mark Ruffalo jako rozzlobený básník už nechytá zelený odstín a Keiru Knightley obsadili do té nejméně pravděpodobné role, když si tahle herecká ozdůbka už vyzkoušela snad téměř vše.. Bláznivý Irčan John Carney totiž upgradoval, rozuměj postavil na hlavu, svoje Once, a mě to překvapivě hodně bavilo, zvlášť ty dialogy odkazující se na filmovou klasiku, všem režijním kiksům navzdory.. Carney nakonec nebude až tak velký tragéd..;) Tenhle Love song má svou vnitřní sílu i spoustu zajímavých nápadů, když se zrovna pomocí banalit či soundtracku, který je však sám o sobě velmi povedený, nepokouší sdělit nějakou hlubší myšlenku.. (16.03.2016)

Sladké, příjemné, byť realitě okatě vzdálené. Závan atmosféry z Once dýchne na tvář diváka lehký (místy i široký) úsměv, který mu vydrží prakticky po celou dobu. Hudebně založený člověk nemůže z kina odcházet nespokojen, i když zde nejde o převratnou dechberoucí originalitu. Každopádně ART > KÝČ, a to subjektivně v poměru 70%. (20.08.2014)

Na první i poslední pohled je Begin Again ten druh krásného a strašně příjemného filmu, který vás skvěle naladí a řekne vám, že být jiný je skvělé a nejlepší. Je v něm hodně nápadů, které i fungují, a které jsou vidět. Zároveň si uvědomíte, že to opravdu točí TEN člověk, který dělal Once. Několikrát se totiž nevyhnete téměř identickým scénám a když se to tak vezme kolem a kolem, celkový příběh je taky dost podobný. Tady se ale bohužel objevuje první úskalí. Carney se pokusil nasadit stejný outsiderský princip na světově známé herce a namísto dokumentárně laděné kamery vzal kameru vizuálně čistě filmovou a zřejmě aby ještě něco z toho feelingu Once zachránil, rozhodl se, že bude každých pár minut otravovat diváka s jump cuty. Druhý otazník se snáší nad dramaturgií příběhu. Především začátek je neustálé přeskakování z příběhu na příběh, během kterého jsem ale stačil vždycky zapomenout na postavu předchozí a vlastně jsem se musel pořád dokola znovu chytat. Celkově na mě pak příběh působil moc neučesaně, jakoby bez ucelené formy. A v té formě je prostě problém celkově. Ve formě vizuální a dramatické. Ale je to opravdu strašně milé. 6/10 (10.05.2015)

Režisér se evidentně vyžívá v prostředí muzikantů, protože tenhle příběh byl natočen s tak obrovskou lidskostí, že jsem se s tím hodně dlouho nesetkal. Sice Love Song dávám pět hvězdiček, ale zároveň netvrdím, že Once bylo o dost horší. Tam vládla především hudba, ale příběh byl trošku na druhé koleji. Tady vládne nejenom hudba, ale i nápad a především jeho zpracování. Je vidět, že Keira Knightley nebo Mark Ruffalo jsou naprosto perfektní herci, protože ty jejich postavy tady prostě neměly chybu. Bylo vidět, že to byly naprosto obyčejní lidé z masa a kostí, se svými sny, ale i problémy a osobně musím říct, že tak opravdové postavy jsem ve filmu děsně dlouho neviděl a nesmírně jsem jim fandil. Do toho ta atmosféra New Yorku, u které jsem měl pocit, jako kdybych při sledování byl jeho součástí. Všechno to do sebe tak parádně zapadlo spolu s příjemnou muzikou, že mi ve výsledku nevyšla jiná známka, než pět kulaťoučkých hvězd. (08.06.2015)