Tvorcovia:
Armando IannucciHrajú:
Julia Louis-Dreyfus, Anna Chlumsky, Tony Hale, Matt Walsh, Reid Scott, Timothy Simons, Sufe Bradshaw, Gary Cole, Kevin Dunn, Hugh Laurie, Dan Bakkedahl (viac)Série(7) / Epizódy(65)
Obsahy(1)
Bývalá senátorka Selina Meyerová (Julia Louis-Dreyfusová) přijala nabídku stát se viceprezidentkou Spojených států. Velice brzy však zjišťuje, že její nová funkce nenaplňuje žádné z jejích očekávání a naopak plní se vše, před čím ji varovali. V seriálu sledujeme Selinu a její spolupracovníky, jak kličkují v každodenních, pro Washington příznačných, politických hrách, a zároveň se snaží působit kladným dojmem na veřejnost a vykonat něco dobrého pro svou zemi. Do Selinina nejbližšího okruhu patří: šéfka kanceláře Amy (Anna Chlumsky), tiskový mluvčí Mike McClintock (Matt Walsh), osobní asistent Gary (Tony Hale) a sekretářka Sue (Sufe Bradshawová). Jejich častými soupeři jsou ambiciózní šťoural Dan Egan (Reid Scott) a samolibý šéf komunikace Bílého domu Jonah (Tim Simons). Tento nový komediální seriál z produkce HBO ukazuje každodení smršť činností viceprezidentky, jak musí hasit politické požáry, sladit nabitý seznam veřejných akcí s náročným soukromým životem a hájit prezidentovy zájmy, přestože její vztahy s šéfem exekutivy nejsou právě idylické. V osmi epizodách první série Viceprezident(ka) zábavně popichuje a vysmívá se jak nuancím každodenní politiky úřadu, tak i celému politickému světu v prostředí, kde i to nejbanálnější rozhodnutí - od příchuti jogurtu, až po výběr VP mazlíka - může mít nečekané a dalekosáhlé důsledky. (HBO Europe)
(viac)Videá (72)
Recenzie (41)
Zas tak dokonalé jak hlásá řada ocenění, co tento seriál získal, to pro mě nebylo. JLD pro mě navždy zůstává jako top v Seinfeldovi. Zde kromě občasného uchichtnutí jsem proseděl s klidným výrazem na tváři celou první řadu a kus druhé. Dál jsem bohužel nevydržel koukat. Politické drama/satiru si raději dám formou House of Cards nebo v nějakém pořadu typu Daily Show/Late Show/Full Frontal, to mě většinou nezklame. Škoda, že něco podobného nemohu napsat o VEEcePrezidentce. ()
Americká odpověď na britské Ano, pane ministře. 1) Tvůrci se snaží, ach, jak se jen snaží. Ale až na pár výjimek se snaha míjí účinkem a dává vzniknout potrapnělým vtipům - jako když z jedné půlky citrónu děláte třetí půllitr limonády - ještě tam musí být kapka šťávy, někde musí být, musí... 2) Ale špatné to není. Seriál je šitý na americké poměry, kdo nezná, leccos neocení. ()
Julia Louis-Dreyfus je skvělá herečka, má zvláště vytříbený talent pro komediální scény a role zhrzené viceprezidentky USA jí sedne dokonale: její úsměvy jsou dokonale natrénované, výbuchy vzteku totálně omluvitelné a divoce měněné grimasy dokonale zábavné. Krizové situace v seriálu z prostředí vysoké politické hry, která vůbec nevychází podle představ, jsou zlatým dolem na parádní hlášky. Kromě hlavní hrdinky perlí i její vysoce (ne)kompetentní poradci. Mohlo by to být ještě ostřejší, ale i tak je Veep svěží komediální podívaná, která se s politikou a humorem, abych použil slovník paní viceprezidentky, vůbec nesere. ()
Politika zažívá v seriálech zlatý věk. Boss, House of Cards, Scandal... Člověk si má z čeho vybrat. Veep se na to vrhá trochu jinak než předchozí jmenovaní. Zatímco první tři si profesi politika očividně idealizují (a démonizují zároveň), odlehčený Veep se paradoxně s největší pravděpodobností přibližuje realitě nejvíc. Ukazuje, že jeden člověk zkrátka nemá tak obrovskou moc, ať je na sebevyšším postu, a především odhaluje, že v podstatě nejde ani tak o názory a politiku jako takovou, ale že jde o týmovou práci, a o to, jak zmáknout PR, jak se umět z věcí vykecat, a jak obrátit nepříznivou situaci ve svůj prospěch, tím spíš, že člověk (v tomto případě vysoce postavený politik) je pod neustálným drobnohledem, a tak si od průserů zkrátka neoddychne. Díky tomu humor z největší části těží z absurdity situací (kupříkladu velká část jednoho dílu je věnována dohadům o tom, jakou příchuť zmrzliny by si měla Veepka na veřejnosti koupit, aby to působilo co nejlépe) a dynamiky vztahů na pracovišti (proto jaksi nechápu zdejší stížnosti na složitost nebo neznalost americké politiky, drtivá většina vtipů se jí totiž obloukem vyhýbá). Zkrátka politika ve Veep je fraška, v rámci seriálu záměrná, a velice podobná té (nezáměrné), na jakou jsme zvyklí od našich politiků. I přes inteligentní a vtipné scénáře, a výborný podpůrný cast v čele s Tony Halem a Annou Chlumsky, je ovšem největším esem v rukávu jednoznačně představitelka roztěkané neurotické viceprezidentky Seliny Meyer, božská Julia Louis-Dreyfus, neuvěřitelný živel, který na hvězdném nebi ženské komedie prakticky nemá obdoby (z kultovního Seinfelda přes legendární hostovačky v Arrested Development až do cenou emmy ověnčené Old Christine). Díky ní i ta vata mezi jednotlivými vtipy a pointami stojí za to. Po čtyřech sezónách 80% ()
Viceprezidentka se pohybuje v dobře zmapovaných a pohříchu i dost vytěžených vodách, ale není to její slabina. Dokáže si najít vlastní tvář a funguje na velmi slušné úrovni jako komediální sitcom, který by nicméně mohl být zasazený v podstatě do jakékoli instituce či organizace od nadnárodní korporace přes fotbalový klub až po nadační fond. Daleko spíš než důkladná znalost politického prostředí a jemných mechanismů uplatňování mocenských vlivů je pro něj typické strefování se do univerzálních povahových lidských rysů, jako je ješitnost, sebestřednost a omezenost. Britský sitcom Jistě, pane ministře působí několik dekád od svého vzniku jako geniální a nadčasová politická satira, stejné označení u Viceprezidentky zní ale nepatřičně. Od zmíněného britského díla se liší i rychlejším tempem a umluveností. Na obrazovce se stále něco děje, až to vyvolává pocit chaosu. Je vidět, že počítači a klipy odkojená generace si žádá něco jiného a upoutat její pozornost je těžší. Julia Louis-Dreyfus je ideální představitelkou hlavní role nejen pro své skvělé komediální herectví, ale i proto, že přesně vystihuje typ profesionální kariéristky ze své společenské třídy s naučenými úsměvy a vizáží modelovanou plastickými chirurgy a salóny krásy, kdy jen velmi obtížně hádáte, jestli je dané ženě 35 nebo 65 let. Celkový dojem: 70 %. ()
Reklama