Djinn

Naděje, že Tobe Hooper se svým originálním zpracováním, stylem a svou režisérskou prací se dostane zpět na vrchol, ale to se nepodařilo. Svůj styl si stále drží, ale zdá se, že už je starý na inovaci. Film se drží zavedených pravidel, ale bez ničeho nového a celkově je to docela nuda. Škoda, doufal jsem alespoň, že budu moci dát 3*, ale bohužel to nejde. Vypadá to, že tímto filmem se loučíme s Hooperem. Tak mu přejme vše nejlepší a moc děkuji za jeho přispění do hororového žánru, jelikož dokázal dříve opravdové zázraky. 30% (28.11.2014)

Tak tohle se Hooperovi hrubě nepovedlo... Osm let člověk čeká, než se legendární režisér odhodlá natočit nový film, v skrytu duše tajně doufá, že to bude stejná pecka, jako prvotina o jisté rodince z Texasu, aby se mu nakonec dostalo naprosto unylého snímku bez kusu pořádné atmosféry, s trestuhodně nevyužitým potenciálem rozestavěného domu a velmi pěkných Arabek... Gore ani nahota se nekoná, digitální triky jsou podprůměrné, silná inspirace japonskými duchařinami umístěná v SAE mi také úplně nesedla... Pointa celého příběhu je prozrazena zhruba v polovině filmu, který pak bez jakékoliv gradace plyne k očekávanému závěru... Za mě obrovské zklamání a dva body dám jen z úcty k režisérovi... (15.07.2016)

Mladý párik sa po čase vracia do svojho rodiska, kde sú nútení čeliť nadprirodzenému zlu, ktoré sa objavuje v ich novom obydlí... Len nedávno tu bola indická fantasy somarina "Jinn" a už tu je aj očakávanejší "Djinn" od hororovej kapacity Tobe Hoopera, ktorý je podobne nezáživnou arabskou somarinou. Prekypujúca nuda, dianie ktorému chýba výraznejší či dokonca hororovejší moment, ošuntelé spracovanie zameniteľné s ľubovoľným podobným hororom, obsahové vykrádačky, chabé triky i herecké výkony zúčastnených, otupný nádych; no proste full-time slabota. Tobe Hooperovi sa s Djinnom bohužiaľ podarilo rovnaké faux pas ako Dariovi Argentovi s Draculom a pozerať to bez znalosti mena režiséra, tak je moje hodnotenie ešte minimálne o hviezdu nižšie. (05.11.2014)

Hooperův potenciál zůstal bohužel vězet v 70. a 80.letech minulého století. Průměrná duchařina, kde místo amerických nebo asijských bubáků straší džinové, vizáží jsou však se jmenovanými totožní. Khalid přesvědčí svou ženu s komickým jménem Salama, aby po smrti jejich novorozence odjeli z USA zpět do Spojených arabských emirátů. Kdesi na kraji pouště u moře se na místě rybářské vesnice tyčí nový mrakodrap - útočiště manželského páru. Původní obyvatelé zmizeli, na svědomí je měl údajně džin...Ač duchárny nemusím, nebylo to úplně zlé. Závěr se sice propadl do halucinací, více mi však vadily zvukové efekty. Neustálé bouchání do bubnů, hrnců, třískání poklic. K vyděšení přece stačí rozpláclý pták na okně, nemusí se k tomu jako doprovod řítit lavina balvanů. Snad lehká insiprace filmy Rosemary má děťátko, Hnus a Osvícení. (20.02.2017)

Technická stránka věci nebyla vůbec špatná a přítomné Arabky jsou nádherné. Jenže co je to platné, když tu člověk nenajde ani špetku napětí a atmosféry? Notabene Hooper se vzhlédl v asijských duchařinách, takže jsem měl občas pocit, že džin chodil na pohybové hodiny k tokijským strašidlům. I přesto, že jsem moc chtěl, aby se mi Djinn líbil, to na víc jak 40% nevytáhnu. (20.08.2015)