Metro Manila

Mam tam spoiler od slova "bohužel" po slovo "nemůžou": V úvodu si skepticky říkáte, že koukáte na další film z řad civilních dramat, které vám poví, jak ze dna na vrchol. V prostředku si říkáte, že se díváte na krimi, kterých tu už bylo na padesát. V závěru pak řvete, jak vám jedno zdánlivě prostý sociální drama vprskne do xichtu skrze jeden příběh a jedno město, jak je všechno v našem světě špatně a že bohužel ti dobří nikdy dobře skončit nemůžou. Osudová emocionální řež, která dalece převyšuje všechno, co jsem za tenhle rok zatím viděl. (titulkový song zde) (08.04.2014)

Jeden z těch filmů, kde nechybělo nic, co dělá kvalitu kvalitou. Bavila mě každá vteřina, jediná věc nebyla nadbytečná, sebemenší detaily měly svůj následně objasněný smysl - například záchrana týraného koťátka, která mi nejprve přišla zbytečná. V průběhu jsem s Oscarem a s Mai trpěl, pak jsem se s nimi radoval, byť v očekávání nevyhnutelné tragédie. Do toho prolnutí s příběhem dalšího životního ztroskotance. Rád bych se mýlil, ale Sean Ellis už lepší film nikdy nenatočí. To prostě nelze. Dal do něj taky neskutečně moc. Nejprve si během dovolené na Filipínách vymyslel námět. To mělo být někdy kolem roku 2008. Potom vytvořil dvacetistránkovou synopsi. S kamarádem ji následně přetavili v devadesátistránkový scénář. S tím vyrazil Ellis shánět peníze. Nesehnal ani Ň. Musel zastavit vlastní dům. Z úsporných důvodů pak nejen režíroval, ale ještě točil a sám si dělal zvukaře. Dva roky mu trvala postprodukce. Film ho vyšel na 70 tisíc euro, a přestože je vynikající, zaplatil se jen díky tomu, že se Ellisovi podařilo prodat práva na remake. A to hned několikery. Metro Manila okopčí a "učešou" nejen v USA, ale i v Německu a dalších zemích. Protože jak říká sám Ellis - podobné příběhy se mohou odehrát kdekoliv. (02.08.2014)

,,CO SE STANE S TÍM, KDO JE ZAHNÁN DO ZOUFALÉ SITUACE? ZOUFALÉ SITUACE VYVOLÁVAJÍ ZOUFALÉ ČINY. A ZOUFALÉ ČINY TĚ PŘIVEDOU DO HROBU...“ /// Tož, skoro jako u nás… zemědělství šlo do hajzlu, a tak Oscar bere famílii a serou si to do hlavního města. Jenže milé děti, život v Manile, to není jen tak. Jak vám uviděj koukat z bot rejži, tak vojebávaj a vojebávaj… Drama z místa, kde se fronty nestojej před sociálkou, ale na práci. Baví nejen tyhle sociální rozdíly, ale je tu i práce v bezpečnostní agentuře, která by klidně taky mohla bejt tématem pro samostatnej film. Všechny(?) nás bavila Elitní jednotka nebo ty parchanti z Města bohů. Taky v tomhle světě není nic zadarmo, a i když to není přímo ze slumů, silně se jich to dotýká a páchne to podobným odérem. Film pro milovníky příběhů od jinud, kterej dokáže přiblížit zvláštnosti a odlišnosti života. A tak největší záhadou pro mě je, jak takovejhle scénář o poměrech v metropolitní oblasti hlavního města Filipín, mohl dát do kupy Angličan, kterej tam byl jen na vejletě, navíc v Tagalogu… Kdo umí… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku, kterou napsal Sean Ellis (– aby si to pak mohl i zrežírovat), jsem nečetl. 2.) Zajímá mě, jak jinde zachraňujou rodiny. 3.) Thx za titule ,,richja“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.05.2014)

Náramně optimistický film, vlévající naději do žil! Ať už se vám v civilizaci dějí jakákoliv příkoří a myslíte si, že jste naprosto v prdeli, přesvědčte se, že mohlo být ještě daleko hůř, kdybyste se narodili třeba jako chudý rýžomlat do stále trvajícího 16. století na Filipínách. Vypláchlý zkurvenýma kudlankama se štítíte šprcek, a tak si do té ukrutné mizérie navíc chytře nasmrkáváte jeden hladový krk za druhým, abyste už byl v hajzlu totálně a bez šance je uživit alespoň do jejich šesti let, kdy už je konečně budete moci střelit za pár dolarů do nějakého pedofilního bordelu, dětského porna nebo na orgány. Nicméně Bůh nad vámi neustále bdí, takže i když loupíte, zabíjíte, necháváte kurvit svou manželku a dceru nebo spácháte sebevraždu, bude vám nakonec jako všem pokryteckým zmrdům odpuštěno a můžete pak věčně rajsky hnít v hromadném hrobě. Skvěle napsaná, zahraná a ještě lépe zrežírovaná studie zoufalství a beznaděje uprostřed bordelu, chaosu a „demokratické“ anarchie, která však jako sociální lkaní způsobuje zhruba stejný soucit jako při sledování šimpanzů, kteří si ve výběhu raději smutně serou pod sebe místo toho, aby zatočili s Ředitelem a udělali si mnohem veselejší a kulturnější zoo. (05.07.2016)

Drama z exotického prostředí, v němž nezkušený mladý pár stále hlouběji zapadá do nástrah velkoměsta. Postavy mi bohužel sympatické nebyly a jejich neustálé vyjukané pohledy mi lezly na nervy. Jako by na sebe každou další ránu osudu přivolávali. Nicméně konec je docela zajímavý a zvyšuje mé hodnocení na průměr. (09.11.2014)