Policejní zabiják

Kvalitní taliánské poliziotteschi, při kterém nudou určitě neusnete. Film začíná velmi efektním výbuchem v jednom milánském hotelu s množstvím mrtvých a zraněných. V hlavní roli Claudio Cassinelli (komisař Rolandi) ve svém druhém poliziotteschi po výtečném Dallamanovském "La polizia chiede aiuto", který z něj udělal hvězdu. Předvedl, že skutečně umí a že s ním jednotliví žánrově zaměření režiséři mohou do budoucna dál počítat. Poté se objevoval ještě v dalších čtyřech filmech až do roku '78. Film má vynikající promyšlený, ale na druhou stranu i dost spletitý a komplikovaný děj, spiknutí jde až do nejvyšších politických sfér. Toto je hodně čistý film režiséra Ercoliho, který je podepsán jen pod 8 filmy, z toho první tři v pořadí byla celkem zdařilá gialla, všechny s herečkou Susan Scott (aka Nievese Navarro). Poté natočil dvě poliziesca, první pod názvem "Magnificent Dare Devil", o kterém vůbec nic nevím a druhý film je tento. Píší, že se od toho předchozího titulu ohromě zlepšil, bohužel, to nemohu potvrdit, ale jsou tu možná jisté indicie. V anglickém překladu "Policajt zabijáka" je v tomto případě opravdu dosti nepatřičný a zavádějící název. Toto není vyloženě akční/surové eurocrimi, akční scény (viz třeba typické autohoničky) tu nejsou, v úvodu vidíme skvělý efektní exploitativní atentát, drobné pronásledování a nějakou tu úkladnou vraždu (střelba na dálku z nějaké speciálně upravené pistole) a nakonec pěknou přestřelku v metru, hodně se tu klade důraz na jednotlivé procedury policie. Tento film je tedy spíše další politickou detektivkou, celou postavenou na zajímavých charakterech, kdy vyšetřovací policista stojí sám proti silám zkorumpovaných politiků a vlády. Claudio Cassinelli byla dobrá volba, elegantní, předurčený a oddaný policista, ale také skvělý člověk se zálibou čtení knížek a především posedlý fascinací k Bílé velrybě, do své role dá vše, já mu ji i věřil, opravdu dobrá volba. Američan Arthur Kennedy (5 nominací na Oskara!) v roli čestného a poctivého prokurátora se smyslem pro spravedlnost podal také kvalitní a jemný výkon. V té době točil hodně filmů v Itálii, vzpomeňme si třeba na roli policejního inspektora ve vynikajícím španělském zombie hororu od Jorge Graua "Living Dead at Manchester Morgue". Oba herci se tu navzájem skvěle doplňují a pokoušejí se navzájem vyřešit případ, ač se zdá, že tajemná organizace je vždy krok před nimi. Záloha byla také dobrá, jména jako Fabrizi, Cianfriglia, Zanin, Moraldi, Jotta fanoušek jistě zná. Jedinou ženskou roli ve filmu si zahrála Sara Sperati, film po této stránce trošku strádal, nebyl tu ani sex a nahota, ale ona nebyla špatná, sice ji vůbec neznám, příliš toho celkově neodehrála, ale když už nic jiného, tak měla dobrou obrazovou přítomnost a pěkný krátký účes ne zas až tolik obvyklý v této kategorii filmů. Abych to nějak ukončil, na kecy totiž není nikdo zvědavý, tento poutavý a velmi realistický film je v prvotřídní technické kvalitě s vynikající výrobními hodnotami (to lze hodně poznat), s dobrým umístěním (Miláno), stylovou kamerou a přitažlivým Ciprianiho recyklovaným hudebním doprovodem. Stejný motiv pochází právě již ze zmíněného "La polizia chiede aiuto". Mně nezbývá, než tento film doporučit nejen všem fandům žánru, škoda jen, že Luciano Ercoli netočil další krimošky, protože toto je jeden z nejjemnějších filmů, které kdy v celé svojí krátké kariéře natočil. (30.09.2010) (menej) (viac)