Jmenuji se Ki

Tohle, že byl slabý odvar předlohy, která v reálu žije? To si teda fakt nedovedu představit. Zajímavý příběh na téma, o kterém se moc nemluví - mladá žena, která je "vězněm" svého dítěte a chce si užívat života plnými doušky. Zajímalo by mě jen, zda hlavní hrdinka je opravdu Polka, nebo má i příbuzenství z Ukrajiny, svým zevnějškem mezi ostatními velmi vynikala. (29.03.2012)

Inspirováno skutečnou matkou i událostmi. Črta z beznaděje. Film nepokoušející se o "řešení" či jakoukoliv "proměnu" hlavní hrdinky. Prostá deskripce zde zcela dostačuje k vykreslení naprosto bezútěšného života antihrdinky, která naprosto netuší. Ani mi tak příliš netušíme, "co s tím". Filmu by IMHO daleko více slušela krátší stopáž (třeba i 6x)! (28.07.2012)

Příběh je o tom, jak jedna žena milující zábavu možná více než svého malého syna se postupně vnutí svým přátelům do života nebo do bytu, totálně jim ho převrátí a nemůže se pak divit, když jí tito přátelé nakonec vyhodí a odmítnout jí jakkoliv pomoct. Snad většina jí už musí od začátku nenávidět jako člověka i jako matku, ačkoliv se zdá být přátelská a ačkoliv se zdá, že už bude sekat dobrotu, tak to na konci pěkně zkazí. (24.03.2013)

Ki mi připomíná přesně ty filmy, které se u nás posledních deset let točí jako na běžícím páse - prostě takový sympatický film se sympatickou herečkou, o kterém ale nevíte, jestli má být komedií nebo dramatem nebo romantikou nebo já nevím čím. Jen to kolem vás tak nějak propluje a nedá vám to vůbec nic. (09.04.2012)

(Febio Fest) Já být Mikem a nebo jejími kamarádkami, tak ženu Ki pěkně svinským krokem. Slova jako „prosím“ a „děkuji“ totiž v případě Ki patří spíše do té pasivní slovní zásoby. Potřebuju. Pohlídej. Pomoz. Odvez. Vyzvedni. Udělej. Těžko se pak může divit, že na to zůstala sama... Tabáková lobby zřejmě opravdu funguje. Zatím ve všech festivalových filmech (snad krom Máme papeže!) se hulí o sto šest... 70% (28.03.2012)