Je to len koniec sveta

O největší zklamání festivalu se postaral Xavier Dolan, který do soutěžní sekce přivezl nejočekávanější film letošního ročníku na jehož novinářskou projekci jsme čekali čtyři hodiny. Jeho melodrama se bohužel hroutí pod nánosem toporných dialogů a teatrálního herectví. Zlatou palmu si film nejspíš neodnese. [Cannes 2016] (20.05.2016)

Famózní výkony strhující diváka a nutící ho prožívat s postavami, jinak ale příliš zmatená hádka jedné dysfunkční rodiny, která v sobě nezapře divadelní prkna. Ještě bych pochválil kameru a hudbu bohužel pro mě to nefunguje moc po příběhové stránce, ani co se týče dialogů. Bez mučení přiznávám, že je to můj první Dolan, nějak mi dlouho unikal. (18.03.2017)

Veľmi pekná kamera, francúzska herecká smotánka (ktorá sa jaksepatří snaží) a miestami zaujímavá atmoška či hudba. Ale zároveň otravne ambivalentná a pozérska volovina. Sledovať hodinu a pol jednu kvalitne dysfunkčnú rodinu, o ktorej sa nič konkrétne nedozvieme a jedného mlčanlivého týpka, ktorý hádže precítené pohľady a nevie zo seba vyžmýkať jednu vetu....no čo ja viem. Každopádne pozerateľné to bolo a fakt, že Dolan má len 27 rokov u mňa prihadzuje jednu hviezdičku. V takom mladom veku sa totiž experimentovať má, pričom spôsob akým drží film v rukách ukazuje, že chalan je veľmi šikovný. Uvidíme s čím príde nabudúce. (17.09.2016)

Xavier Dolan je vo svojich 28 rokoch majstrom atmosféry. Rôznymi uhlami kamery, pestrými farbami a predovšetkým (ako vždy) geniálnym výberom hudby, si s mojimi pocitmi 97 minút robil čo sa mu zachcelo. Na jeho vizuáli som závislá čím ďalej, tým viac. S príbehom to ide skôr opačným smerom. Tak ako ma v tomto smere sklamal Tom na farme, ani táto melodráma ma úplne neočarila. A rozhodne na to mala predpoklady, no nedostatok priestoru. Jemne sa načrtá strach, bolesť, výčitky, chyba v komunikácii, surová ignorancia - toto Xavier proste vie, vyžíva sa v tom. No tentokrát ako keby sa ponáhľal, v mnohých momentoch dialógy iba kĺžu po povrchu, aj s tak vynikajúcimi hercami ako V. Cassel a N. Baye. Dolan tak za necelú hodinu trištvrte rozhodne ani na sekundu nenudí, avšak nenapĺňa potenciál. Vôbec by som sa neurazila, keby som bola s Louisom na návšteve dlhšie. Režisér sa opäť premieta do hlavnej postavy minimálne cez sexuálnu orientáciu, i keď tentokrát jej nedáva dôležitú úlohu, akoby sa z tohto už vyrozprával - som teda zvedavá, s čím príde nabudúce. (30.07.2017)

51. MFFKV: Novinka Xaviera Dolana, která na letošním festivalu v Cannes získala Velkou cenu poroty, se setkává převážně s negativními reakcemi, vyčítající melodramatickou ukřičenost, bezobsažnost i úmornou repetitivnost stylu mladého kanadského režiséra. Nicméně všechny tyto výtky naprosto odpovídají tvůrčímu záměru – Je to jen konec světa je strhující rodinnou tragédií, v jejíž komornosti se Dolan ukazuje jako jeden z mála současných režisérů, který dokáže zcela přesně zachytit kouzlo přítomného okamžiku či náhlý subjektivní prožitek postavy. Převážně v detailech vyprávěné drama sice postrádá scenáristický background jednotlivých charakterů, díky němuž bychom si k nim vytvořili bližší vztah, velkoryse to však vynahrazují minimalistické dialogové narážky, úsporné herectví postav nebo promyšlené obrazové montáže, jejichž cílem není informovat, ale subjektivizovat. Naprosto odzbrojující emocionální smršti snímek dosahuje ve vyhroceném závěru, který je přesně tím, proč ho budou jedni nenávidět a druzí pro svou videoklipovitou přímočarost milovat. Skvělé připomenutí, že se Dolan stále filmařsky vyvíjí. (15.01.2017)