Dařbuján a Pandrhola

Vždycky mě překvapí, jak je tahle pohádka výborná! Drdův scénář nemá chybu. Brilantní režie Martina Friče,  obsazení, kulisy, humor, nezřízené chlastání, myšlenka a svatá pravda, že smrt je tady pro každého. "Neřekneš to bábě, neřekneš?" "Tak Zdař Bůh!" Kýbl vody na ženské, rozštípaná postel, jitrnice na stromech, pivo v potoce, muškáty v květináčích na oknech, kovaní koně v kovárně, vykrmená prasátka, těsta na lívance, kroje, groš muzice do trumpety, facka v hospodě a Smrťák zavřený v sudu. Absolutní pohádka. Zvláštní, že si z klasických, pohádkových prvků dnešní scénaristé nechtějí nebo nedovedou vzít příklad. Drda měl svoje komunistické mouchy, ale pohádky psal peckovní. Tahle je až taková ladovsky-haškovská. A jasně, agitka tam citelná je, ale zároveň je tam taky pán Bůh, přičemž ten už byl v letech natáčení komunisty "na věky věků" zakázán. "Pole- louky- dům". (26.12.2020)

Stále jsem nemohl najít pravou cestu k téhle sociálněkritické pohádce. Až dnes, s odstupem doby, se ukazuje, že vrchnost je vrchností, ať máme feudalismus, kapitalismus, socialismus nebo opět kapitalismus. Ti nahoře prostě lidi nezajímají, jak říká Dařbuján: čerte, tebe nechci, peklo je stejně nespravedlivé jako ti nahoře! Spojením pohádek Kmotřička smrt a Dobře, že je smrt na světě vznikl příběh, který dojme i rozesměje. Tvůrci současných pohádek můžou jen závidět, jelikož příšernosti, které vypouští na světlo boží, jsou jen plevami bez zrn... (02.01.2011)

Pohádka, na kterou se velice příjemně kouká do okamžiku, než o ní člověk začne byť jen malinko přemýšlet. Myšlenky, které se tato pohádka pokouší hlásat, se mi zejména pro dětské uši a oči zdají krajně nevhodné. Nemít co do huby, vesele se oddávat nechráněnému sexu a přivést na svět již v pořadí 12. dítě, se mi opravdu nejeví jako příkladný přístup. Možná měla býti střívka z prasátka použita k jiným účelům, než k výrobě jitrnic. Navíc Dařbujánova chaloupka disponovala jedinou místností, kde žila celá rodina. Nové potomstvo tedy muselo být plozena přímo před zraky nezletilých dětí. Taktéž byl dosti znepokojivý přístup pánů horníků, kteří dali přednost ožralství před vlastním potomstvem. Dost šílená byla i Dařbujánova proměna v místního léčitele, přičemž se na něj usmála štěstěna, neboť druhý den se z čista jasna celá vesnice potýkala s problémy. Moje vysoké hodnocení se odvíjí především od příjemných nostalgických vzpomínek. V dětství se jednalo jednu z mých nejoblíbenějších pohádek, kterou jsem si s chutí zopakoval. Co pohádka hlásá je minimálně na pováženou. Dobro a zlo si zde poněkud vyměnili role. Těžká propaganda! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (26.12.2016)

Pohádková klasika, která staví na hereckém mistrovství Rudolfa Hrušínského a Jiřího Sováka .Natočena podle stejnojmenné předlohy Jana Drdy. Padesátá léta jsou na filmu trošku znát, taky kulisy jsou poněkud kýčovitě vyvedené, ale přesto celkový dojem činí 75%.Už vzhledem k řadě kouzelných dialogů a hlášek:"Tady se jeden nemůže ani pověsit!" (01.05.2007)

Lohniský byl, je a bude jedním z těch absolutně nejlepších českých herců - i když nehrál moc hlavních rolí. Jenže bez těch jeho vedlejších rolí by to zkrátka nešlo. Jeho Smrťák, to lahůdka. Sovák jako bodrý horník opět bezchybný. Vadí mi jen fakt, že se podle mě na snímku podepsala doba ("komáři" u moci). (20.09.2008)