Réžia:
Sebastián CorderoScenár:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrajú:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(viac)Videá (3)
Recenzie (581)
Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. ()
Důvod, proč Europa Report nefunguje, se dá vyložit na principu rovnováhy, která tady v klíčových aspektech dodržovaná není. Každé výborné sci-fi na ní přitom stojí. Dva příklady za všechny. Kubrickova 2001: Vesmírná odysea (na kterou se tady okázale odkazuje) sice bývá zmiňována jako jedno z mála "hard" sci-fi, ale ten svůj vědecký racionální základ vydatně vyvažuje rozměrem mysteriózním až náboženským. Formálně je to v 2001 přítomné prakticky pořád a ten film na kontrastu emocí a chladu/ známého a neuchopitelného stojí: vesmírné lodě tančí Straussův valčík, dlouhé sekvence opravy lodi jsou zintenzivňovány zvukem (hlasité dýchání), racionálnímu vysvětlení se vzpírá závěrečný akt připomínající halucinační trip, a tak dále. Podobně District 9 (už blíž Europa Reportu). V něm se pracuje s dokumentárními prvky (hlavně první polovina), které jsou ale v druhé polovině filmu vyváženy překlopením do žánru béčkového akčního sci-fi. Zase je tam rovnováha mezi zcizující, víc intelektuální a informativní složkou a tou imerzivní a emotivní. Europa Report se sice taky pokouší o kombinaci formální odtažitosti a dramatického jádra, ale ve výsledku v tom spíš selhává. Nekomunikativnost kamerových záznamů je vyvažována přímým oslovováním diváka (velkou komunikativností) v doku-vstupech. Vstupuje tu samozřejmě do hry nelineární řazení scén z found footage, neboli dramaturgická koncepce směřující k postupně gradovanému příběhu. Europa Report ale divákovi odpírá až příliš. Na jednu stranu - a čistě intelektuálně - jde o fascinující pokus o narativní ztvárnění vědecké expedice, jejíž omezená lidská perspektiva dokázala jen zachytit koutkem oka to, po čem pátrala. Na stranu druhou je to jako sledovat přerušovanou soulož bez vyvrcholení, nebo spíš s uroněním jedné trapné kapky na závěr. A ještě jinak: pokud po nás film chce emoční investici do postav, nemůže nám je celou dobu ukazovat takhle odosobněně, a pokud se chce klasické dramatické koncepci vzpírat, musí diváckou mysl dostatečně zaměstnat jiným způsobem (formálně, intelektuálně...), na což tady ty splitscreeny, intermediální vsuvky a drobné "glitche" nestačí. ()
Atmosféru to mělo výbornou, sci-fi nápad také jak se sluší a patří. Bohužel trochu zklamalo zpracování, ale hlavně tomu něco chybělo, co by to dostalo do sekce "zapamatovatelných sci-fi". Nejde snad ani o nějaký efekty, spíš chyběl nějaký moment či úsek filmu, který by byl hoden vyšších měřítek. A úplný konec tomu také v mých očích spíše ublížil. Určitě se ale jedná o solidní scifárnu, kterou příznivci žánru celkem bezpečně dokáží ocenit. 65% ()
zo začiatku to pôsobilo dosť zmätene z tými tajnostkami, množstvom kamerových okienok, komentárov zo Zeme...., postupne asi po pol hodinke to dáva zmysel a nakoniec z toho vzíde celkom milá komorná vec, technicky v rámci asi obmedzeného rozpočtu to je dobre spracované, herci moc nestrhnú pre chabý výkres ich charakteru ale za to to zachráni aspoň dávka napätia, priemer /55%/ ()
Rozporuplný film. Na jednej strane je nespochybniteľné, že Cordero je skvelý režisér (napr. skvelé scény ako oprava lode a odber vzorky na mesiaci) a z minimálneho rozpočtu sa snaží vyťažiť maximum (skvelé exteriéry). Druhá vec je, že námet je jeden z najklasickejších príbehov žánru a aj kvôli rozpočtu a found footage štýlu (ktorý inak považujem za zlo) je film úplne predvídateľný. Chcelo by to pokračovanie s rozpočtom aspoň 100 mega. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (6)
- Alternatívnym názvom filmu bol aj názov Europa One. (MikaelSVK)
- Film je věnován památce Mónici Lucíi Espinosy M. Je to matka režiséra Sebastiána Corderoa, která zemřela během natáčení. (Terva)
- Natáčanie filmu prebiehalo vo filmových štúdiách Cine Magic v americkom New Yorku. (MikaelSVK)
Reklama