Vesnice v džungli

Pět hodnotících po pěti hvězdách, tak to bude nejspíš film století, a kéž by. "Cejlonský neorealismus" to je spojení jako řemen. Že je chudoba odporná, to si myslí většina lidí na světě, včetně těch chudých. A nejde ale jen o bídu, na tu je možno si zvyknout (snáze, pokud neznáte nic jiného), ale především o sociální postavení, kterého se každý snaží (vy)(zne)užít - obrazy: kolouch + žena = čarodějnice + lynč; vyšetřování domnělé krádeže místo dokonané vraždy; účelové machinace šamana a starosty; a další. Když se potom (v zoufalství) jeden (nebo dva) vzbouří, pak se stanou desperados, pokud budou vzdělaní, pak nejspíš anarchisté, pokud jich bude více, pak teroristé, a pokud jich bude hodně, pak revolucionáři... Herci zřejmě nejsou původními obyvateli Lanky, jejich šarm (mně se nejvíc líbil "otec", i když Babunova důstojnost v ponížení byla rovněž mimořádná) je však naprosto odzbrojující, a navíc Arthur C. Clarke v roli Leonarda Woolfa, autora knižní předlohy, působí jako zjevení.... A navíc, žádný dokument o Šrí Lance nemůže zprostředkovat ani stín autenticity tohoto filmu... Tak někdy na viděnou v Baddegamě. Pozn: Blaise Pascal by k tomu možná poznamenal: "Když objevíme přirozený styl, jsme tím celí užaslí a uchvácení, neboť jsme očekávali, že najdeme autora, ale poznáváme člověka" (překlad: Miroslav Žilina). (03.03.2017)