Na hrane zajtrajška

Fakin nářez, který od páté hvězdy dělí jen intenzivnější finále. Jinak invenční mashup Zdrojového kódu, Světové invaze, Na hromnice o den více a Zachraňte Mechvojína Ryana se stále lepším Cruisem a full metal bitch Emily Blunt. Hrana zítřka je skvělým evolučním článkem ve fúzování games a filmu. Model střílečkového checkpointu a RPG rozvoje bojových a sociálních skills postavy je nápaditě zúročený v okamžiku, kdy akutně hrozí, že tomu spadne řetěz. Nespadne. Jednoduše nejlepší Liman od prvního Bourna (to zase nutně nemusí znamenat pochvalu, že jo) a dost možná sci-fi blockbuster sezóny. Reset! [80%] (28.05.2014)

Všiml jsem si, že téměř každý komentátor dokázal napsat, který hromnicový snímek tento film připomíná. K tomu výčtu není už co dodávat, ano, skutečně to chvílemi připomínalo jiná díla zabývající se časovými lapsy. Svůj komentář chci proto směrovat jinam. Nebude třeskutě vtipný, protože se obejde bez neologismů, dvojsyslů a zkomolin. Byl jsem totiž na návštěvě u tesilkového dua kamilfilalogů Šáhhněda & Blbmana a na jejich růžovém divanu se přiučil úplně novému a zcela interesantnímu modelu psaní, totiž takovému, by všichni viděli, jak chytrý vlastně jsem.                               Korelace post hoc ergo propter hoc v idola theatri se snaží, a priory kreatora, o klasickou énonci Cruisově (zde major Cage) ekdemomanii v analepsi či spíše retrospekci časové inverze, doložit o vágní prvek (zde epizitismus, ale pouze par excellance) afiliantního stylu sociálního chování v teritoriálně neomezeném ozbrojeném konfliktu, který disolvuje v astrální traveling na bázi biokomunikace. Cageův amor caucus k Olověné mrše (Emilly Blunt) je pak precipitor tychistického (a kurevsky dramatického) fetakomu právě díky jeho clairvoyanci. Asertivně integruje do apotropaismické tendence extraterestriála alias alien Mimik, jejich inimia, a dokazuje, že scientia non habet hostem nisi ignorante, tedy pro zasvěcené: erudie nemá aluzi obskuranta, než ignorace. Finiš coronat opus a my víme, že kantna, či v rámci persifláže „refuse“, zítřka, je konceptuální audiovizuální engobou, kterou chceme vidět ještě jednou, protože to má Toma a ten Tom má zase koule. (13.09.2014)

Až sa čudujem sám sebe, že ma to nechytilo. Myslel som že reprízami sa to zlepší, ale nezlepšilo sa. V mnohom je Na hrane zajtrajška skvelý film. Vizuál je super, herci super, vysoký rozpočet super (je vidieť, čo nie vždy býva samozrejmosť) a scenár príjemne zamotaný, dokážuc prekvapiť. Po istej dobe sa ale dostaví rutina a stereotyp (čo je dosť čudné, lebo sa stále niečo deje), ale v prvom rade ma to celé nijako extra nebavilo. Raz za čas som uznal, že "ten herec dobré hrá" alebo "teda, to bol ale parádny efekt", ale ako celok ma to nechalo dosť chladným a akčné finále ma už vyložene nebavilo. Napriek tomu musím skonštatovať, že Tom Cruise si vie vyberať, česť výnimkám, vyložene zaujímavé a dokonca celkom originálne projekty. Akurát niektoré jednoducho idú mimo mňa. Vrátane tohto. A to hovorím ako divák, ktorý miluje Votrelcov. (14.11.2016)

Velkoryse natočený zábavný letní sci-fi blockbuster o válce lidské a mimozemské civilizace, kterou nejvíc odnese jeden zkrachovalý reklamní manažer, kterého válečná situace odsoudí do role vojenského propagandisty a nezvládnutý konflikt s nadřízeným do pozice řadového vojína. Odnese ji nejvíc proto, že jeho údělem není jednou umírat a umřít, jak už se to holt v bitvách vojákům stává, ale díky časové smyčce znovu a znovu prožívat stále tentýž den s toutéž zbabranou bitvou, která končí děsivým masakrem, a stále znovu a znovu umírat těmi nejbolestivějšími a nejbizarnějšími způsoby. Morbidní námět ale kupodivu díky ironii, černému humoru a nadsázce, sympatickému obsazení a nadhledu lehce stravitelný a když to vezmu kolem a kolem, nenacházím důvod, proč z původních 4* nejít na nejvyšší hodnocení. Tom Cruise je v pozici blockbusterového hrdiny jako doma a tím, že tentokrát určitě nejde o superakčního a suverénního hrdinu, ale fakticky o zbabělce a týpka, který chce všechno, jenom ne zachraňovat svět, je i sympatičtější než obvykle. Ale ano, výtky na nelogičnost výchozí situace a celého příběhu jsou určitě namístě, ale upřímně řečeno, kdo by u tak oddechového žánru chtěl pitvat nesrovnalosti v hrátkách s časovým paradoxem. Některé scény určitě připomenou Matrix nebo spřízněnou žánrovou produkci, ale tak už to prostě v zahlcené kinematografii chodí a určitě bych Limana neobviňoval z laciného plagiátorství. Celkový dojem: 90 %. (03.07.2014)

All you need is kill, vlastně Edge of Tomorrow jsem velmi dlouho vyhlížel, ale nijak zvlášť se na něj netěšil. Toma Cruise mám rád odjakživa a co se týče Sci-fi, tak je celkem jistota, ale až první ohlasy mě utvrdily v tom, že bych se na to měl opět začít těšit (jelikož jsem v mezičase po přejmenování zapomněl, že film existuje). Ačkoli mě Oblivion celkem zaujal, tak musím uznat, že nový Limanův film je o krůček dál a to hlavně v převádění chytrých nápadů na plátno (s restartováním dne je prča). Jedná se sice o blockbuster klasického střihu s nepřekvapivým happy-endem a několika epickými bitvami, i když se v podstatě jedná o tu samou, ovšem vyjma konce se tento nešvar snaží tvůrci částečně zamaskovat a přesvědčit vás o tom, že jste nic podobného dosud neviděli...a celkem se jim to daří. Podle mě nejlepší sci-fi za poslední roky. Viděno v kině 2x...90%...[8.6.2014_Cinestar_Černý most] (08.06.2014)