Na hrane zajtrajška

,,SEBEZDOKONALOVÁNÍM A DISCIPLÍNOU MŮŽETE OVLIVNIT SVŮJ OSUD...“ /// Na Hromnice o den více, se zážitky kapitána Johna Millera, tentokrát v barvách Hvězdný pěchoty. Možná Emilka Bluntová získá víc pozornosti než inteligentní organismus. Možná, záleží na vkusu. Ale i ti, co nejsou na ženský, si můžou užít fajnovou válečnou sci-fi, ve který budete chtít, aby Tom dostal kulku do palice znova. A znova. Páč ty jeho ,,rána“… Vodsejpá to, neřešej se píčoviny a navíc to má (lehkej) vtip. Škoda, že si víc nepohráli s tím koncem… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neustále se probouzím kus vod Omaha Beach. (Ty vole a co nosíš za uniformu?...) 2.) Často píšu Sally, páč v armádě mě maj za budižkničemu. Chci radu, jak změnit svůj osud… /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (08.06.2014)

Zpočátku jsem filmu příliš nevěřil, ale teď s jistotou mohu prohlásit, že Edge of Tomorrow je prozatím největší trhák roku. Velmi inteligentní a intenzivní scifi podívaná, která nabízí téměř tolik humoru jako vzrušení společně s bezkonkurenčním a sympatickým Cruisem a Emily Blunt. 5 bodů proč tenhle film vidět! 1: dějová linie je perfektní, v brandži nová story! 2: Vynikající, dynamická a strhující akce a hlavně téměř nonstop! 3: Neexistuje možnost předvídat, co bude dále následovat, věřte, nejde to. 4: Žádná zbytečná romantika, pouze krátká a sladká pusa ve správnou chvíli.5: Parádní konec. PS: Ještě teď mám vyražený dech a chuť jít do kina znova. 100% (06.06.2014)

Nebudu zastírat, že jsem si při sledování Na hraně zítřka střídavě vzpomínal na Cameronovy Vetřelce a Hvězdnou pěchotu. V žádném případě to ale není výtka, Cruiseovo cestování časem se naopak bezesporu zařadí mezi nejpoctivější akční nářezy posledních let. Sice by sneslo trochu vyladěnější expozici a menší přitlačení na pilu v samotném závěru. I tak tu ale máme nesmírně velkolepý sci-fi biják, jenž uhání dopředu jako splašený a konstantně ohromuje epickou akcí, která ždíme PG-13 na maximum. Na hraně zítřka je vlastně malý splněný sen. Zatraceně cool řežby s emzáky tu jsou prokládány skvěle načasovaným humorem, zároveň ale funguje i náležitě emocionální vztah dvou protagonistů. Připravte se tedy na nervydrásající popcornovou jízdu, která má špičky žánru vyloženě v dohledu. (8/10) (29.05.2014)

Vzhledem k pointě je logické, že se Tomovi stále vrací čas, který prožil do jednoho konkrétního dne a hodiny, ale mě to hrozně moc nudilooo. Toho opakování a vracení se bylo na můj vkus fakt příliš. Sci-fi složka fajn, ale přebila to všechno nuda z té jeho neustále se opakující časové smyčky dokud se neposunul v ději dál a dál až na samý konec. Přece jenom ale na mě ten zbytek toho zajímavého a akčního zapůsobil natolik, že budu v hodnocení velkorysá. 3,5* (11.08.2014)

Všiml jsem si, že téměř každý komentátor dokázal napsat, který hromnicový snímek tento film připomíná. K tomu výčtu není už co dodávat, ano, skutečně to chvílemi připomínalo jiná díla zabývající se časovými lapsy. Svůj komentář chci proto směrovat jinam. Nebude třeskutě vtipný, protože se obejde bez neologismů, dvojsyslů a zkomolin. Byl jsem totiž na návštěvě u tesilkového dua kamilfilalogů Šáhhněda & Blbmana a na jejich růžovém divanu se přiučil úplně novému a zcela interesantnímu modelu psaní, totiž takovému, by všichni viděli, jak chytrý vlastně jsem.                               Korelace post hoc ergo propter hoc v idola theatri se snaží, a priory kreatora, o klasickou énonci Cruisově (zde major Cage) ekdemomanii v analepsi či spíše retrospekci časové inverze, doložit o vágní prvek (zde epizitismus, ale pouze par excellance) afiliantního stylu sociálního chování v teritoriálně neomezeném ozbrojeném konfliktu, který disolvuje v astrální traveling na bázi biokomunikace. Cageův amor caucus k Olověné mrše (Emilly Blunt) je pak precipitor tychistického (a kurevsky dramatického) fetakomu právě díky jeho clairvoyanci. Asertivně integruje do apotropaismické tendence extraterestriála alias alien Mimik, jejich inimia, a dokazuje, že scientia non habet hostem nisi ignorante, tedy pro zasvěcené: erudie nemá aluzi obskuranta, než ignorace. Finiš coronat opus a my víme, že kantna, či v rámci persifláže „refuse“, zítřka, je konceptuální audiovizuální engobou, kterou chceme vidět ještě jednou, protože to má Toma a ten Tom má zase koule. (13.09.2014)