Enderova hra

Přál jsem si to, ale nevěřil jsem. Čekal jsem soft verzi Carda pro puberťáky, ale Hood mě mile zaskočil. Zachoval všechny hlavní tematické prvky předlohy, jen ji zhustil, osekal a citelně zjednodušil (chybí většina pozemské linie i celá řada epizod z kadetky). Trochu mi schází preciznější přerod hlavní postavy, ale Butterfield dokázal i na malé ploše Enderovo vnitřní dilema dobře vystihnout. Chladná, mechanická režie místy výtečně konzervuje atmosféru předlohy a navzdory tomu, že druhá polovina ztrácí trochu tempo (i vinou toho, že vztah Endera a jeho sestry / bratra je spíš účelová dovysvětlovací pomůcka než funkční součást vyprávění), je závěr přesně tak nekomfortní a tvrdý, jak být má. Za jediné nešťastné adaptační rozhodnutí lze pokládat zhuštění časového rámce. Přeci jen, pointa lépe vynikne, když je rozprostřená v horizontu let, ne dní (film pochopitelně volí dramatičtější a sevřenější rámec, který ale nutně nepomáhá naléhavosti vyznění). Vypiplaná vizuální stránka je spíše bonus, díky ní by film fungovat nezačal. Podstatná je souhra mezi postavami (velký návrat Forda!) a zneklidňující emocionální odtažitost. Endera a jeho svět si není třeba zamilovat - je na místě ho buď respektovat, nebo nenávidět, zcela v souladu se striktně racionální předlohou. Enderova hra je i díky tomu takový filmový endemit. Úplně nevím, kam se vlastně bude šířit mimo území milovníků scífek staré školy (víc idejí než srandy a pozlátka). Je to plnokrevné, temné a nezvykle ambiciózní sci-fi, kterému se sice nepodaří proniknout do mysli geniálního vojevůdce / zabijáka tak hluboko jako knize, ale přinejmenším obstojí jako její atraktivní doplněk. I proto, že se do něj dají snadno vepisovat chybějící souvislosti a naznačený kontext. Hood prostě zůstal výjimečně pietní... a výjimečnost se odměňuje osamělostí, to i Ender dobře ví... [75%] (30.10.2013)

V rámci filmového sub sub sub-žánru o vyvolených adolescentoch zachraňujúcich zemeguľu je Enderova hra skvelá. Ako nečitateľa predlohy ma povinné škrtanie bolelo o dosť menej. No a keď si spomeniem, že po otrasnej trailerovej kampani kedy som očakával preplácaný kozmický Hunger Games od človeka, ktorý skoro zabil Wolverina, tak výsledku dávam palce hore. Šetky štyri. 75% (02.11.2013)

Čekala jsem přímočarý, na emoce hrající film o záchraně Země, dostala jsem promyšlené, propracované, inteligentní dílo, které mezi všemi vojenskými simulacemi nenápadně naťukává takové myšlenky jako je Kantův kategorický imperativ (máme právo využívat jiné jen jako prostředky k dosažení cíle?), pre-emptive strike (můžeme zaútočit jako první jen proto, že nechceme čekat, až nepřítel napadne nás?) i teorie mezinárodních vztahů (Harrison Ford jako jasný realista Morgenthauova typu). A americký velkofilm, na kterém by se dalo ilustrovat hned několik politických a morálních konceptů? To se moc cǎsto nevidí. (31.10.2013)

Renderová hra nabízí klasickou levelovou hopsačku pro juvenily, toť vše. Nemůžu napsat víc, nejsem cílovým divákem. Penál s aktovou jsem spálil před mnoha lety hozením do kopřiv, tedy mě dobrodružství výjimečného klacka, který zachrání lidstvo, nikterak za kardiostimulátor nechytilo. Obdivoval jsem přes své stařecké brýle jen onu atmosféru kvalitního sci-fi, pár záběrů na ýtýho a druhotné pohlavní znaky ve vývinu některých héreček. Při hrách, kdy se zcela neakčně skupinky dětí pohybovaly v cvičném neprostoru, jsem dvakrát upadl do letargického spánku a svalil se ze svého ušáku, co mám ještě po Němcích. Jak jsem se sunul na peršan, osobně věnovaný královnou Alžbětou II., rozflákal jsem si umělé zuby o lepenkový konferenční stolek LACK z IKEA. Našli mě za několik dní a prohlásili za mrtvého. Probral jsem se až v márnici, kdy jsem znenadání zařval: "Jak to skončilo, do pyče?" a poslal tak dva zřízence rovnou k Pánubohu, což je mi strašně líto, samozřejmě. U soudu kdyžtak řeknu, že za to může Robin Hood, který tuhle ptákovinu natočil. (21.06.2014)

To, co v Enderově Hře (filmu) je, je hlavně díky výborně obsazeným a schopným hercům (čímž myslím i herečky a vědomě tak znevažuji jejich gender;)) víc než slušný divácký zážitek. Háček je v tom, že je tam toho proti Enderově Hře (knize) zatraceně málo, a i to málo je tak zhuštěné, že na jedné straně Ender vypadá jako příliš velký boss, a zároveň je simulace tažení proti Termiťanům otázka cca deseti minut, během nichž vidíme tři bitvy - ale zase takový boss, aby to zachránil voiceoverem o řadě těžších a těžších bitev, filmový Ender už není:) A pak je tu ještě ten zádrhelík jménem PG-13, díky němuž neuvidíte ani jednu jedinou kapku krve... Aby to nevyznělo příliš negativně - myslím si, že přesně takhle by měl vizuálně vypadat zfilmovaný Ender. A taky si myslím, že televizní minisérie nebo možná radši regulérní seriál, by mu svědčily o několik světelných let daleko lépe. Komunikace Termiťanů nemůže dávat smysl, pokud se aspoň trochu nevěnujete hláskám - a to Hood a jeho parta hošanů nedělají (stejně jako spoustu dalších věcí). Je pak jednoduché vyčíst Enderově Hře, že je nerealistická - a bude to pravda. Přežít se to dá asi do tří čtvrtin filmu, hlavně díky vynikající dynamice vztahů mezi postavami. Scény Endera s Petrou jsou téměř romantické, a působí naprosto přirozeně. Drsňáckému Bonzovi - což je mimochodem ten skřet Moises Arias z Hanny Montany:) - zase věříte, že by dokázal nakopat komukoliv o dvě hlavy většímu. A Fazolek je frajer všech frajerů:) Jenže pak už je Hra bohužel nerealistická skoro až směšně (kdybych měl vysvětlit proč, byl by to velký, velký spoiler nejen pro ty, kdo knihu nečetli). Ale můžeme být rádi, že se toho Hood a jeho banda chopili tak, že ctili ducha a vyznění knihy - což se jim daří i přesto, že Démosthéna a Lockea, i samotného mluvčího za mrtvé, film naprosto ignoruje. Jenom doufám, že nikdy nevznikne dvojka... 70% (12.11.2013)