Môj brat Tom

Jsou prostě filmy, u kterých vám stačí vidět pár minut a je vám naprosto jasné, že vám vůbec nesednou. Občas se tak prostě stane a nedá se s tím nic dělat, možná jen doufat, že si vás to získá nějak zpětně, ale ta šance je téměř nulová. Takovým druhem filmů pro mě je i tenhle, jenže o to horší je, že je ve svém průběhu stále více a více špatný, až se divím, že výkony herců tomu pro mě zachránily aspoň jednu hvězdičku. Můj bratr Tom je nezávislá teen romance, natočená v tehdy tolik populárním stylu Dogmy 95 a který nedokáže předvést víc, než jen vykalkulovaný příběh, postavy bez žádného hlubšího představení a nesmírně otravnou a naprosto hloupou hru na těžký art, poetický film a pocitovku. A tak nějak to doufá, že to divákům bude stačit a světě div se - ono fakt jo! Já osobně s tím ale mám problém (a zvlášť, když to chce být art), protože mi to předvedlo jen vynucený blábol, který mě má donutit cítit jeho emoce jen proto, že to tak s postavami PROSTĚ JE a do toho všeho párkrát popře jejich naznačené charaktery (třeba Tomův na párty). Veškerá témata a "myšlenky" to podává dost pateticky a nefunkčně, jakákoli jejich sdělení mě kvůli podání vůbec neoslovovala a hlavně je to opravdu tak vykalkulované ve všech směrech, že jsem tomu nedokázal věřit absolutně nic. Dost o tom vypovídá už jen to, že každá křesťansky založená postava tu je automaticky pedofil... A do toho je to ještě celé natočené mizernou rozklepanou kamerou, která u mě už z principu ničí jakoukoli šanci vyvolat atmosféru (čest výjimkám) a mezi scénami jsou agresivní bílé prostřihy, u kterých ani moc nechápu, proč tam jsou, asi na probuzení spících diváků v kině, jinak fakt nevím. Tomu vysokému hodnocení tady fakt nerozumím, tohle prostě není dobrý film ani omylem... 1* (12.01.2023)

Emocionálne na cucky ma trhajúci príbeh vzťahu Toma a Jessicy úspešne odoláva smetisku spoločenských banalít, agresií, recesií a povrchných flirtov anglických teens. Celé to akoby tiahne do nejakého postmoderného poňatia shakespearovského kopanca do zadku. No proste naprostá filmová mágia. Paralela nejakého mystického zákona Love story a poriadnej milovačky prekladanej traumatizujúcimi životnými udalosťami, nastavenej až halucinogénne (najmä keď v kine čerstvo nalakovali parkety). Dom Rotheroe vykresluje tým najrealistickejším spôsobom maximálne introspektívne pôsobiaci svet. Bez srandy píšem, že tu ide o jedno z najgeniálnejších, najosobnejších a najemotívnejších diel modernej kinematografie! Howk (viac info o filme tu) (30.11.2008)

Když je k vám svět krutý, vytvoříte si svůj vlastní - krásný, dokonalý, bezstarostný, osvobozující. A když se v tom svém světě setkají dva lidé, získává náboj mnohem krásnější a snovější. Takové setkání se poštěstilo dospívajícím Tomovi a Jessice, které bolavost životů dovedla do krásného lesního světa daleko od lidí, kde se mohou oddávat ničím nerušené symbióze s přírodou i se sebou samými, ve které se zrodí krásné, čisté přátelství přirozeně jiskřící v něco většího, sladšího a krásnějšího. Použití ruční kamery bylo dobré rozhodnutí, protože hlavní dvojici dokáže divákovi přiblížit detailněji, intimněji a přirozeněji, jako bychom byli toho všeho součástí. Domu Rotheroeovi se podařilo natočit emocemi nabitý depresivní indie film, který v divákovi na dlouho zanechá stopy. (13.10.2013)

kluk a holka utíkají do lesa a chovají se tam jako zvířátka, pak se pomalu ukazuje proč utíkají, nedobrovolný sex se staršími je mnění a tak se nějak sblíží až se pomilují a kluk se zabije, protože z principu všechno zničí. I když s tím ježkem je to 1:1. Určitě je to zvláštní film, ale základ na kterém stojí jejich chování je za hranicemi mého chápaní. (02.05.2015)

"Ať naživu, nebo v hrobě, ty mě, já tebe, nosíme v sobě.." Když se ptáte, co je to láska, odpovědět se dá mnoha způsoby, ale tenhle film vám dá nadpozemský pocit, že láska má mnohdy takový rozměr o kterém je lepší raději jen snít. Depresivní,silně emoční snímek, na který doporučuji vyrovnanou náladu jelikož umí dost stáhnout a přiškrtit divákovu duši. (29.03.2013)