17 dievčat

Dopadlo to bohužel tak, jak se dalo čekat - sedmnáct dívek a jejich těhotenství je zkrátka příliš velké sousto. Záběry na jednotlivé dívky s bříšky, jak sedí ve svých dětských pokojíčcích, jsou sice všeříkající, ale i tak mi připadá, že slouží jen jako vata. Celé je to dost ploché a těžko uvěřitelné (nikoli nápad dívek, ale jeho uchopení režisérkami). Nevěřím dívkám jejich motivaci k mateřství (tím myslím, že ve filmu to působí tak, že všechny měly stejnou motivaci) a jejich sen o tom, jak budou všechny bydlet v jednom domě a jak to bude báječné. Ale no tak, sedmnáctky přece nejsou tak pitomý. Mimochodem to moře, modrošedé barvy... jde o inspiraci (opět) severskou kinematografií? (16.06.2014)

Camille byla vůdčím typem třídy, a tak když otěhotněla, svou filozofií ovlivnila rozhodnutí dalších dívek, aby otěhotněly a tímto způsobem projevily vzpouru proti starší generaci rodičů a učitelů. Prostá, nezodpovědná, puberťácká akce nedozrálých a nevyzrálých dívek... Film byl natočen podle skutečných událostí a směřoval k jednomu cíli, totiž působit jak na rodiče a vychovatele, aby se více starala o své dospívající potomky, ale zároveň aby k nim byla otevřenější, vlídnější; a pro takové puberťačky měl být film varováním. Tragédie Camilly a zklamání ostatních dívek, které své děti donosily, jen dovršily nepěkný pocit z filmu. Camilla byla nafoukané mládě, která si hrála na kamarádku a ochránkyni, ve skutečnosti byla sobecká a namyšlená. Oč větší charakter měl její starší bratr, který byl vyštván do útočné války v cizí zemi... (13.02.2017)

Coz o to, holky jsou vybrane dobre, napad je zajimavy a proti nasnimani a nastrihani, stejne jako proti hereckym vykonum se neda rict pul slova. Ale chybi mi tam nejake propracovanost vztahu, nejake napeti a neco navic. Film jen nakusuje, co se deje a delo a nejde vubec po podstatnych vecech, ktere by mohly byt stokrat zajimavejsi.Treba to, jak si ty holky predstavuji svoji "materskou komunu" v praxi nebo, co na to rikal socialka. (07.04.2015)

Zajímavý nápad, který je jedním z těch, jež skončí v propadlišti dějin. Bylo by to dobré, kdyby to někam vedlo, kdyby si to udrželo humor, který je místy trochu pelíškovského stylu, anebo to bylo skutečně dramatické. Ale ono to není ani jedno, obojí jen tak něco na půl cesty, což nutně vede k průměrnost a mnohdy nespokojenosti diváka. (13.04.2016)

Pseudo-existenciální problémy 16-ti letých puberťaček s výsledkem "pojďme se nechat zbouchnout" opravdu má hlava nepobírá. A i kdyby měla tendence dát prostor nějaké té sympatii k tomuto výtvoru, má ruka s neustávajícím tikem dát dobře mířenou facku ukňourané vůdkyni mamin by ji nedala šanci a radši bych si uštědřila ránu baseballovou pálkou. Hlavní problém vidím v tom, že jsem si nudou stihla spočítat všechny čmouhy na TV a ještě popřemýšlet, co budu další den vařit, a to i během scény nechutného promítání porodu - paradoxně jediné, aspoň nějakým způsobem "emoce vyvolávající" sekvence, spojené s danou problematikou mateřství v jinak zcela "mimo mísovém" počinu. (27.05.2014)