Obsahy(1)
K dnešnímu filmu z cyklu České kořeny jeho tvůrci napsali: "Dokument vznikl ve spolupráci Mezinárodního českého klubu (Praha) a Kam Studia (Kyjov) v rámci cyklu České kořeny. Projekt si všímá života Čechů v zahraničí, tentokrát ve Švýcarsku. Natáčelo se v Basileji, Luzernu, Curychu a blízkém okolí. Autorský tým zaznamenal zajímavé osobní výpovědi a pestré aktivity osmi českých rodin či jednotlivců, ale navštívil i legendární skautský tábor v alpském údolí Rýna. Jde tedy zároveň i o malou cestopisnou zkratku části Švýcarska. Po roce 1968 odešlo do Švýcarska na 15 000 Čechoslováků. Jak zde žijící Češi zpětně hodnotí svoje tehdejší rozhodnutí k emigraci, jaký ve Švýcarsku prožili život a jak se chopili možností, které jim nabídla švýcarská demokracie? Osm rodinných medailonků bylo natočeno v létě 2010 v Curychu, Basileji, v Luzernu a jejich okolí, ale i v údolí Horního Rýna pod Alpami, na legendárním českém skautském táboře, čímž vznikla zároveň i cestopisná zkratka části Švýcarska. Mezi filmovanými osobnostmi, pokud jde o profese, figurují významný chemik, galeristka, kamenosochař a restaurátor, zakladatelka českého skautského tábora ve Švýcarsku, úspěšná spisovatelka, klavírní virtuos, ale také majitelka hudebního vydavatelství. Dokument si všímá i bohaté spolkové činnosti krajanů, zazní zde i jejich názory na specifickou formu švýcarské demokracie. Kamera zachytila také oslavy švýcarského státního svátku. Důležitou složkou filmu je také hudba. Kromě švýcarského a českého folkloru v něm zazní především hudba Bohuslava Martinů, který ve Švýcarsku strávil poslední léta svého života." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (3)
Režisér ma instinkt na příjemné Cechy, kteří nám s láskou a odhodláním vyprávějí o životě v emigraci. O zemi ve které se usadili a ktere také něco mohli nabídnout. ()
Zajímá mě obsah ale nesedí mi forma,která mi přijde hodně amatérská... ()
Dokument o krásných a úspěšných lidech. Nikdo si na nic nestěžuje ale naopak většina prokazuje obrovský optimismus a sílu, která některým z nich také pomohla překonat události roku 1968. A tak se mi to líbí, žádné hloupé, pochmurné filozofování o útrapách života. Nemluvě o tom, že se u dokumentu dá i docela dobře zasmát (klavírista, který se stydí zahrát před kamerou?). Takových dokumentů se nikdy nenabažím, protože ukazují, do jaké míry se dá využít lidský potenciál a motivuje k tomu svůj život nepromarnit. ()