Místy oblačno
Cloudburst
Réžia:
Thom FitzgeraldScenár:
Thom FitzgeraldKamera:
Thomas M. HartingHrajú:
Olympia Dukakis, Brenda Fricker, Kristin Booth, Ryan Doucette, Jeremy Akerman, John Dunsworth, Laurie Delaney, Kevin Kincaid, Juanita PetersObsahy(1)
„Já tě miluju jednatřicet let. Milovala jsem tě, i když jsi ztloustla, i když jsi oslepla,“ žádá drsná romantička Stella o ruku svou partnerku Dot. A tak se vydávají na společnou cestu z amerického venkova „tam, kde je to legální“, na sever do Kanady. Stella a Dot jsou Thelmou a Louisou v důchodovém věku a v energii, vyřídilce a talentu na průšvihy si se svými předchůdkyněmi nezadají. Jsou na útěku před zákonem, a co hůř, před vnučkou Molly, která chce nechat babičku zavřít do domu s pečovatelskou službou, a zbavit ji tak té nesnesitelné „kamarádky“ Stelly. Po cestě přiberou mladičkého striptéra bez domova a již jako trio odhodlaně pokračují ke státní hranici. Road movie o lásce tak krásné jako oblaka v západu slunce, o kterých Stella každý večer vypráví Dot, v Praze zahajuje festival za osobního uvedení režiséra Thoma Fitzgeralda, jehož Zahrada k pověšení (1997) zdobí letošní retrospektivní sekci Temné království. (Mezipatra)
(viac)Recenzie (16)
Místy oblačno je, co se příběhu týká, neuvěřitelně dojemný a upřímný snímek, který je jak smutný, tak neskutečně vřelý a humorný. O největší porci zábavy se postarala prořízlá pusa Olympie Dukakis, jejíž hlášky mě dokázaly odrovnat až na zem. Celkově mi hlavní trio přišlo vskutku sympatické a herecky přesvědčivé. Zkrátka film, který mě pobavil, ale i dojal, a snad jediná věc, kterou bych mu vytknul byl "poslední striptérův tanec" (kdo viděl, ví). ()
Toľko smiechu a spontánne záchvaty potlesku v kinosále? Tak toto teda bola jazda! Dojemný príbeh plný lásky a nehy, výborne namiešané emócie, ktoré pred sentimentalitou zachraňuje jedinečný humor. Stelline fantastické výroky mi na dobrý týždeň spôsobili kvalitné bolesti brušných svalov. Veľmi veľká spokojnosť. ()
mezipatra 7.11.2013. I když vulgarismy tohoto typu moc nemusím, přijala jsem jakési klišé, že lesby jsou drsné a vulgární a pak už jsem se skvěle bavila. Dlouho jsem se v kině tak nezasmála. Nejsou tam ale jenom vtipy založené na vulgaritě, například asi nejvíc mě dostala hláška Molly, "Nechci říkat, že tančí na babiččině hrobě" , když stopař tančí na pohřbu:-) Kdybych chtěla moc vrtat, něco by se jistě našlo, ale nechce se mi, ten film si asi nekladl žádné vysoké ambice a nechtěl filozofovat a protože byl natočen s jiskrou a lehkostí, přijala jsem ho tak a jsem moc ráda, že jsem ho viděla. ()
KINO Q - Lucerna, 17.5.2013: Nevím, kde začít, respektive skončit... :D I když to byl překrásný večer, film se v kině Lucerna zasekával, i když přeskakoval zvuk... Když se Stella s Dot chtěly vzít, zaseklo se to úplně, takže nevím, jak to skončilo. Věta: "Já tě miluju jednatřicet let. Milovala jsem tě, i když jsi ztloustla, i když jsi oslepla...," mě opravdu dostala! To jsem si před tím řekl, že to jistojistě musím vidět! Zasmál jsem se, i plakal; ve filmu bylo naprosto všechno - humor, emoce, akce, vážnost, sprostota/vulgarismus (který tam NEsměl chybět). Stelliny výroky byly nezapomenutelné! Ale nevím, jak to ku*va skončilo! Asi si to musím stáhnout na uložto... :D :D 14. QFF MEZIPATRA, Praha; 07.11.2013, 18:00 - Nic se nezasekávalo! Viděl jsem AŽ DO KONCE! Zjistil jsem, že se Stella a Dot vzaly, po chvíli Dot zemřela... Takže jsem opět brečel... Ale bylo to opravdu moc moc moc krásný snímek - vřele doporučuji! ()
Dot je slepá, ale zná tak dobře Stellu jakoby jí viděla. A jenom ji. A Stella vidí všechno ostatní, takže Dot ani vidět nemusí. A o tom je láska. Road movie o lásce dvou žen, které si po 31 letech společného života, jedou říct své ano. Stella a Dot jsou dámy v letech, ale k životu se staví s obrovským entuziasmem a k tomu jim nechybí notná dávka (byť drsnějšího) humoru. Vše je vyprávěno s vtipem, lehkostí, bez zbytečného tlačení na pilu. Olympia Dukakis zde opravdu září. (vítězný film cena publika 2012 na festivalu Mezipatra) ()
Reklama