Vnútri Llewyna Davisa

Když jsem film viděl poprvé tak jsem si zanaříkal nad tím jak je celý příběh Llewyna Davise o hovně. Když jsem se na něj nyní koukal podruhé, tak právě tento fakt bych přižknul Davisovi k dobru. Znovu parádní Coenovka, která nese všechny jejich charakteristické znaky, včetně zajímavých postav, vytříbeného humoru a retro atmošky. Davis je looser, na kterého se za celý den sluníčko neusměje, někdo na něj když byl malý musel vylít pořádný kýbl smůly, protože ta jej neopouští ani na chvíli. Parádní úsek vyprávění tvoří setkání s Goodmanem. 70% (04.03.2014)

Svazující příběh o tom, že ve dvojici s Mikem můžeš bejt stěží něco málo, zatimco bez Mikea seš už jen prachsprostej asshole (© Jean). Jo, folk je nedoceněnej žánr. A dneska to má možná ještě těžší než před 50 lety. Protože jak tomuhle skvostu mohla uniknout nominace na Best Original Song, to mi asi vysvětlit nikdo nedokáže. --- "Folk singer with a cat ... are you queer?" (24.01.2014)

Vnútri Llewyna Davisa sa odohráva veľký boj. Boj za ideály a uznanie, ktoré by ho zbavili ťažoby a bezútešnej životnej situácie. Počas krátkeho výseku z jeho života má divák pocit, že Llewyna pozná celý život, súcití s jeho beznádejou, zdieľa jeho nenávisť i radosť. Aj keď smoliarske obdobie jeho života prevláda, okamihy veselia a mieru nám pripomínajú, že vždy sú tu veci, pre ktoré sa oplatí vzoprieť sa svojmu osudu. Aj keď to celé vyzerá na tragédiu najhrubšieho zrna, tak to nie je pravda. Film v sebe ukrýva obrovské čaro prirodzenosti, ktoré vás nebude skľučovať a zožierať, ale empaticky vás nakopne k životu. Okrem toho samozrejme Coenovci zasadili rozhodujúci úder umiernenou réžiou, stopercentnou atmosférou a vycibreným hudobným podmazom. 85%. (29.08.2014)

Bratři Coenovi mě svými nápady prostě hrozně baví. Je teda pravda, že ne vždycky se jim něco povede, ale tak to prostě bývá. Někdy se to prostě nepovede. Dané je to možná i tím, že co se týče příběhu a jeho atmosféry, je prostě a jednoduše nezaměnitelná s čímkoliv jiným, co v oboru vzniká. A musím se přiznat, že příběh muzikanta Llewyna Davise mě fakt moc bavil. Bavila mě ta táboráková muzika, co si ji tam prozpěvoval, bavila mě ta kočka, ale zajímaly mě i ty myšlenkový pochody, co s nimi Oskar Isaacs minutu po minutě bruslil na tenkém ledě. Tady jsem vážně byl v nitru jeho postavy. A ten konec? Ten je z říše snů…takové filmové konce mám moc rád. A pokud máte rádi Boba Dylana, zalíbí se Vám taky. Tohle Coenovi prostě umí. (28.02.2014)

Llewyn vo skvelom predstavení Oscara Isaaca je smoliar plný sarkazmu a inteligencie. Mnohým jeho blúdenie newyorskými uličkami môže pripomenúť arogantného Holdena Caufielda z kultovej novely Kto chytá v žite. Hudba je natoľko výrazná, že sama dokáže uniesť citovú hĺbku príbehu. Llewyn sa síce väčšinu filmu správa ako namyslený hajzel, ale v momente, keď začne spievať, sa jeho bezcieľne potulovanie zastavuje. Namiesto neho vnímame úprimnú bolesť a smútok folkových skladieb, za čo patrí opäť pochvala hlavnému hereckému predstaviteľovi. Rozprávkovú atmosféru naopak privoláva kamera Bruna Delbonnela s typicky hmlistým osvetlením a zvýraznenými tieňmi. Vďaka nemu vyzerá tajomná scéna cesty do Chicaga ešte mystickejšie, ešte osudovejšie. Prehlbuje melanchóliu a jemný humor prítomný v celom filme. Inside Llewyn Davis pôsobí popri iných coenovských dielach bohatých na žánrové experimenty taktiež skvostne. Svojím majstrovským a detailne premysleným spracovaním dokonca vyčnieva. (26.05.2019)