Vnútri Llewyna Davisa

Llewyn Davis. Ve svém nitru hudební talent, navenek však další Coenovic smolař, přežívající svoji nudnou existenci na cizích gaučích nebo po newyorských ulicích jen se svojí kytarou a kočkou, co není jeho a byť se jmenuje Odysseus (nebo tak nějak), tak po šourku ani památky (což majitele nepotěší). Llewyn chtěl zjevně od života víc než jen hrát pro šestákový obecenstvo v zaplivaným baru, možná snil být folkovou hvězdou nebo mít aspoň v občance štempl se svojí adresou, kde se bude povalovat na svým vlastním gauči. Jenže venku se píše rok 1961 a jeho hudba málokoho zajímá. Snad nejsmutnější film bratrů Coenů, o to líbivější je ale kamera mého oblíbence Bruno Delbonnela .. (29.01.2015)

Coeni točili pro mě tak skvělé filmy! Nechápu, proč se poslední roky nedokážu na jejich novinky naladit. Llewyn Davis mě především otravoval. Nevěřil jsem mu jako postavě, nepůsobil na mě ani jako zajímavý filmový hrdina, ani jako přesvědčivý člověk. A to samé můžu říct o světě, ve kterém se pohybuje. Není ani zajímavý coby karikovaný výmysl, ale ani mu nevěřím jako realitě. Celé to na mě působí jen jako nedotažený konstrukt. Mladému debutantovi bych možná hodil čtyři hvězdy za tu slušnou depku a pěknou hudbu, ale od Coenů už chci něco víc. 3 a 1/2 (02.02.2014)

║Rozpočet $11miliónov║Tržby USA $13,235,319 ║Tržby Celosvetovo $32,935,319▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $789,001 //počet predaných kusov ?║ Tržby za predaj DVD v USA $802,973 //počet predaných kusov ?║ Medzi prvými projekciami na filmovom festival Cinematik upútal melodramatický snímok z rúk úspešnej režisérskej dvojice ako je Joel a Ethan Coen-vci. Ich film Vnútri Llewyna Davisa (Inside Llewyn Davis,2013) dokázal ponúknuť silnú vnútornú sondu do skľúčenej duše hudobníka, ktorý si hľadá svoje miesto a zázemie, kde by naplno prerazil. Príbeh ponúka na posluch príjemné folkové piesne, zaujímavú paletu hercov(Carey Mulligan, John Goodman, Justin Timberlake) a niekoľko zábavných dialógov a scén. /videl v kine: 55%/(filmový festival Cinematik 2014) (13.09.2014)

A zase nezklamali! Ti Coeni jsou pěkně vykutálení braši. V nitru Llewyna Davise je parádně melancholická záležitost, která dokáže vyvolat úsměv, smích i chvíle napjatého ticha plného jemných emocí. To vše za doprovodu výborného soundtracku, s perfektními herci a s neskutečně skvělou pasáží cesty do Chicaga, v níž září především John Goodman a která patří k tomu nejlepšímu, co Coeni kdy napsali a zrežírovali. Celou dobu jsem jen čekal, kdy se ve filmu objeví Bob Dylan, a ono pořád nic... Až pak na konci... Nebo vlastně na začátku? No, podívejte se sami. (26.03.2014)

Vzhledem k poměrně vysokému hodnocení mám pocit, že jsem nebyla zrovna správně naladěná na tenhle film a nebo je to faktem, že nemám bratry Coenovy ještě tak přečtené. Velké pozitivum filmu je bezesporu ta deprimující atmosféra nesoucí se celým filmem, potažmo životem Llewyna, protože ten kluk to neměl ani trochu jednoduchý. Celý snímek se linul v hledání po ztraceném kocourovi, vztahu k Joan (Carey mně do té role vůbec nesedla), který byl pod psa a celkově jeho života, který byl na draka. Dlouho jsem obdivovala jeho houževnost a podmínky, v kterých se chudák Lkewyn snažil uplatnit v hudebním showbyznysu a jak jeho peripetie pokračovaly, tak já bych to už oproti němu dávno vzdala. Mě by odrovnala už jen ta ubíjející nekonečná jízda autem ještě v takové společnosti, která byla na zabití. Zaznělo tam pár bezvadných songů a když o tom tak přemýšlím, zase to tak špatný nebylo, ale jednou si to budu muset pustit ještě jednou. (24.01.2014)