Čo robiť, keď horí?

Černá fronta! Tý jo, tak to jo... ;o) . . . Škoda jen, že se tvůrci tolik tahali za buřtíky. Pak nic nenaděláte, když po skvěle nažhaveném černohumorném úvodu se vaří stále víc a víc uklohněný ajntopf, rozvařený postupně ve vší podbízivosti až do pitomoučkého vystydlého bleděšedého finále... Protože po zúčtování zbyl ve výsledku jen další v laciné zábavnosti potopený skvělý námět, namyšlený a odehraný a vyrobený v >nojedojčevurstnštyl< , ideální pro televizní pasážové revoltanty, tahající se dnes už jen tak leda za své impotentní kdoví co... Tahle bomba tedy jenom pšoukla. Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 25.9.2011 /žel s jalovým trendy současnosti poplatným televizáckým dabingem - možná si dám někdy repete na dvd s původní zvukovou stopou a titulky/ na >pohaslém prostoru< , hodnocení 157., komentář zde vlídně zúčtující jako devatenáctý - 25.9.2011) (25.09.2011)

Hezký případ filmu, kde scénárista a režisér zjevně předpokládají, že mám mít sympatie s jejich hrdiny, kdežto mě je tak nějak sympatičtější ta druhá strana barikády v podobě policejního komisaře, který je líčen málem jako poloviční fašista. Můžu mít - a tím neříkám, že mám - sympatie se squattery nebo profesionálními demonstranty za lepší svět, ale když někdo nastraží nálož, není to už skutek, který bych označoval za přijatelný. To už je zkrátka zločin se vším všudy, zvlášť, když je nastražená tak zákeřně jako v tomto filmu. To totiž není demonstrační záležitost, ale vyloženě likvidační podlý útok. Stejně tak ta atmosféra příjemné nostalgie je veskrze falešná, do jedné vody v řece se zkrátka vrátit nedá. V tom je daleko upřímnější s velkými rozpaky přijímaný kousek Sněženky a machři po 25 letech. Neuráží mě to sice, protože jde konec konců o komedii, které se dá leccos odpustit (ale i tak by scénář mohl být trochu chytřejší a líp ošetřit lehkost, s jakou partička bývalých anarchistů obehrává policii ve stylu kde se vzali, tu se vzali, pronikli do nejstřeženější policejní centrály v zemi). Navíc je to obsazené v celku charismatickými a kvalitními herci, kteří se podílejí na úspěchu německé nové vlny. A do třetice, tahle bolavá historie není součástí našich dějin, takže mě ty logické a morální kotrmelce nebolí tak jako v případě některých českých filmů. S tímhle kouskem by se mohl bez problémů ztotožnit vysloužilý člen Frakce Rudé armády nebo rudých brigád v Itálii a tvrdit, že přesně takhle to cítil. Anebo ještě spíš nějaký salónní levičák, který v pohodlí spřádá sny o světové revoluci a budování pozemského ráje. Přitom problém není v tom, o čem film pojednává, jako spíš v povrchnosti přístupu. Takový Klub rváčů dokázal anarchistické představy a ideály revolty, opovrhování autoritou a neohraničené svobody podat nepoměrně provokativněji a chytřeji. Celkový dojem: 50 %. (09.02.2012)

Je všeobecně známo, že Německo má ve své moderní historii skříň plnou kostlivců, a to nejen kostlivců oblečených v hnědých a černých košilích, ale i kostlivců oděných rudě (dnes navíc navlečených do zelených rozlišováků), vždyť třeba takový ex-ministr zahraničí Joschka Fischer měl hodně kontroverzní vazby na teroristické buňky kolem tzv. ,,Frakce Rudé armády", ale vrátíme-li se k našemu filmu, tohle nejsou kostlivci, tohle jsou rebelové z umělé hmoty a komedie z plastiku... (25.09.2011)

Komedie nebo psychologická studie? 1) Zajímavý scénář se rozplizl ve snaze o psychologické sondy, aby to bylo zábavné a současně akční. No, není to ani zábavné, ani akční. Tito rebelové z umělé hmoty (Radek99) mě fakt nenadchli. 2) Na zblonďatlého Tila Schweigera je sice navzdory jeho věku (38) hezké pokoukání, ale tato třešnička na dortu sama o sobě nezasytí. (26.11.2011)

1099. hodnocený film: Bláznivá německé komedie, kde se banda pankáčů bouří proti režimu. Til Schweiger mě vážně baví a je zde spouta jiných vtipných rolí. Není to jen hloupá komedie, kde jde o to, jak zabít čas, ale tahle komedie myslí i na diváka. Ukazuje mu spoustu vtipných momentů, dobré herecké výkony, vtipnou zápletku i povedené rozuzlení. 5* si tenhle film ode mě zaslouží. 5* (26.09.2011)