Šimon a duby

Neviem či som to pochopil správne, ale podľa tohto filmu Švédske kráľovstvo bolo počas vojny antisemitiztické. Doposiaľ som mal znalosť že ešte pred a počas vojny poskytovali azyl židom z Nemecka ako i z ostatných severských štátov. Podľa všetkého boli najaktívnejší. Vo Švédsku neboli zberné tábory, nedochádzalo k prenasledovaniu židov ani k arizácii a zatváraniu židovských obchodov. A navyše švédsky diplomat Raoul Wallenberg zachránil 100.000 židov v Horthyho Maďarsku. Zaraďujem do zbierky filmov prekrúcanie dejin. (09.10.2020)

Na Seveřany až moc citlivý film, ale teď to nemyslím nijak ve zlém. Simona bych rozdělil na dvě části a to na dětskou a válečnou a teenagerovskou resp. zrající a poválečnou, přičemž ta první byla o délku lepší té druhé. V té první bylo zajímavé sledovat život ve Švédsku během II.SV. Lidé tu sice nzažívali to, co jiná okupovaná území, ale strašák nacismu samozřejmě dolehl i sem a ačkoliv antisemitismus tu nebyl denním chlebem, je i zde přítomný, což pociťoval na vlastní kůži jeden z hlavních protagonistů. Ta druhá se věnuje spíše druhé hlavní postavě, Simonovi, který se poté, co je mu prozrazeno rodinné tajemství, začne chovat jako debil. Určitou míru pochopení bych pro něj měl, ale to jeho hraní si na idiota bylo příliš dlouhé a téměř pohřbilo to dobré, čím druhá polovina disponovala. Přesto se film vyplatí vidět ať už kvůli zmíněné první části, krásným záběrům či příjemným hereckým výkonům většiny herců. 75% (12.01.2015)

Hodně dobrý film docela slušnou dobu, tedy asi do půlky a asi cca jednu hodinu. Pak se ta atmosféra dvou malých kluků přetaví v dva mladé kluky a změní se jak atmosféra, tak samotný příběh a prakticky všecko, co bylo na té první části tak dobré. Jediné si ale zachová standardní kvalitu a to jsou krásné záběry švédské krajiny. Ty neměly chybu. Škoda jenom, že samotný příběh je jeden obrovský zkrat. Nepamatuju si, kdy naposled jsem nad filmem kroutil tak nechápavě hlavou. (02.02.2013)

„Víš, co je to vlastně mlha?“ - „Ne.“ - „To je smutek moře. A je tak nekonečný jako moře samo.“ Chlapec si rád o samotě čítává knihy na jeho oblíbeném, šeptajícím dubu a nechává se v jeho koruně unášet do svých fantazií. Ale nástup na vysněnou školu a poznání nového kamaráda mu změní život…První polovina filmu mě docela dost bavila. Líčení života dvou malých kamarádů v prostředí Švédska za II. světové války se všemi jeho strachy a komplikacemi je zajímavé. Navíc značně ovlivněné odlišnými rodinnými poměry obou. V druhé polovině ale film začne postupně ztrácet šťávu, stagnovat a děj se rozmělňovat. Některé motivy mi zároveň přijdou z větší části nevyužité. Především ten s přeživší z koncentračního tábora, který skončí skoro dřív, než pořádně začal. Divák sice neukotvenému mladíkovi přeje, aby objevil své pevné kořeny a konečně poprvé v životě ucítil, že někam skutečně patří, ale způsob, jak k tomu vlastně dojde, příliš záživný není, i přes snahu o lyrické vyznění skrz hezký vizuál a hudbu. Celkově mi z toho tak vychází „jen“ lepší 3*. (24.06.2023)

S filmovými adaptacemi knih mívám jeden problém. Film bývá dlouhý a přesto klouže po povrchu. Vedlejší postavy jsou zpracované velmi povrchně. Taky duby se daly škrtnout. První půlka mnohem zajímavější než druhá. Jako celkem často tu uplatňujeme rodinný průměr. Já, 4, Tomáš 3, takže je to 3,5, jak jsme oba chtěli. :-) (07.05.2012)