Assassin's Creed: Embers

Velmi emotivní rozloučení s postavou Ezia Auditoreho. Dostala mě zejména závěrečná scéna, a Eziův poslední dopis. Shao Jun jako zpestření funguje moc dobře, možná mě to dokonce i donutí zahrát si nepříliš dobře hodnocené AC Chronicles. Opěvovanému AC II jsem nikdy moc na chuť nepřišel, tudíž mi ani Ezio tehdá nepřišel kdovíjak super, ale postupem času, zejména v Revelations, mi už celkem přirostl k srdci a proto mě tento krátký, ale emočně silný snímek tak odrovnal. 90% (11.05.2020)

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. And now, the twilight of my life, this understanding has passed into contentment." Tak nějak jsem si představovala krátkometrážní film pro AC. Lineage - bylo vážně dobré. Ascendance - zklamání. Ale Embers si zaslouží 5* bez debat. Samozřejmě pokud je pro vás AC srdcová záležitost jako pro mne! (30.07.2013)

Krátkometrážní snímek, který má na mě nezměrný vliv z důvodu mé účasti u předchozích osudů Ezia Auditore da Firenze, kde stařík přemítá nad životem, který z jeho pohledu neproběhl podle jeho představ, tak že uživá současného života ve prospěch rodiny, která se z jeho přítomnosti nebude těšit dlouho. Na jeho věk až přehnané akční scény, které jsou vyváženy poselstvím a uzavřením jedné ságy. Upustil jsem slzu. (04.04.2013)

Zajímavé rozloučení s postavou ze známé herní trilogie. Po vizuální stránce hodnotím velmi pozitivně, především statické obrázky vypadají nádherně, jen animace jsou poněkud slabší. Použitý grafický styl rozhodně bude stárnout pomalu. S přihlédnutím ke stopáži je jasné, že film samostatně neobstojí, ale jako emotivní rozlučka funguje dokonale. Requiescat in pace, Ezio. 90% (25.04.2014)

Assassins Creed patří mezi moje nejoblíbenější série a Ezio mezi moje nejoblíbenější hrdiny. Skrze tři perfektní hry jsem prožil celý Eziův životní příběh, a viděl jak vyrostl z toho náctiletého florentského floutka v muže, který si vydobyl můj hluboký obdiv a respekt. Vědomí, že už jsme dorazili na konec cesty mě drtí, ale zároveň jsem opravdu rád, že se Eziovi dostalo tak důstojného konce a mě zůstaly na celou sérii tak krásné vzpomínky. Potěšilo mě, že konec autoři nepojali přehnaně akčně a Ezio odešel ze světa neporažen. Slzička mi na konci taky ukápla a nemohu než také napsat obligátní "Requiescat in Pace, Ezio Auditore da Firenze." Nikdy nezapomenu :) /85% a 4*/ P.S.: Tu jednu hvězdičku srážím za animaci, která mě zklamala a vypadá hůře, než samotná hra. Ale zásadní problém to není, tady jde hlavně o obsah. :) (06.05.2012)