Ostrov

V každém z nás žije více osobností. V někom dvě, v někom i šedesát. Je umění každou z nich znát a porozumět jí. A ještě těžší to má naše okolí, naši blízcí - v tomto případě přítelkyně hlavního hrdiny. Příběh rozvíjí velmi zajímavé téma, vpřed ho posouvá spleť symbolů a je potřeba být v pozoru, aby divákovi nic neuteklo. Bohužel snímku schází to hlavní, co od tohoto typu filmu očekávám - atmosféra. (01.11.2014)

Zajímavý kousek. Nejvíce snad tím, jak se s proměnou povahy hlavního hrdiny změnil žánr filmu (psychologické drama v odlehčenou komedii). A stačil k té proměně jeden odvážný skok z útesu do moře... - Bezprostředně po projekci byl v mých očích Ostrov filmem na odpis. S odstupem několika dní, během kterých si snímek v mé hlavě "sedl", zvyšuji hodnocení na čtyři hvězdy. (10.02.2014)

První půle mě bavila, protože jsem byl zvědavý, co z toho vyleze. Druhá půle, zhruba od chvíle, kdy zřejmě Irene ve snu porodila v křoví dítě, byl pro mne už nepochopitelná. Jistě, téma lásky s jejími peripetiemi je nevyčerpatelné, ale muselo to být právě tímto způsobem? Film byl z větší části natáčen na prakticky jediném bulharském ostrově Svatý Štefan naproti Sozopolu. Prostředí, které vybízelo filmaře jistě k natočení něčeho jediněčně zvláštního. Tohle byl skutečně zvláštní film, kartář na začátku filmu měl asi pravdu, Daneel byl schizofrenik. Nebo ne? Nebo jen měl tak živé sny? Když se dozvěděl, že bude mít se Sophií dítě, doufal jsem, že se ten film obrátí optimistickým směrem, ale Daneel zatím vlezl do idiotské soutěže jménem Big Brother a dělal tam - jako skutečný blázen - člověka vyšinutého, aby vzápětí po příchodu Sophie začal hluboce filozofovat... A nakonec vám skončí jako profesionální cyklista. Co tohle je za pel-mel? Neponimajem. (02.03.2017)

Tři filmy v jednom. Postupně akcelerující úlet. Těžko hodnotit. Spoilery. Svého druhu varování, že vydat se na cestu sebepoznání může dopadnout všelijak. Že si tvůrci z diváků dělají nepokrytě srandu, zjistíte v poslední třetině, kdy se to celé utrhne z řetězu. Daneel pátrající po své identitě se dostane do stavu takové svobody a oproštění se od všeho o co se dřív snažil (prodělá něco jako auto brain-wash), že sebou stáhne i svoje blízké. /// Já moc nekoukám na nezávislou produkci, tak mě zarazilo, že dánský herec hraje bulharského sirotka, který má francouzskou přítelkyni, s níž komunikuje anglicky. Možná je to běžný, nevím :-) Bulharština s anglickými titulky má taky svoje kouzlo. Má to i vtipné a zábavné momenty (nápad použít Big Brothera je prostě zajímavý). Ústřední dvojice je navíc hrozně roztomilá (Thure Lindhart byl důvod, proč jsem se na tenhle film dívala), vizuálně je to celkově fajn. Doporučuju zkouknout film o filmu a přečíst tuhle recenzi. (09.10.2016)

Příběh na ostrově vypadá jak když někdo točil s rozmyslem daného scénáře a další kapitolu mimo ostrov natočil někdo,kdo četl scénář a sám ho nechápal,tak natočil absolutní blaf.Já si dost myslel,že to má i nálepku mysteriózní,protože tohle nepochopí jen tak někdo co vlastně nám tím tvůrce chtěl říci.Za ten začátek se vlastně snímek nemá moc co stydět.Vcelku nesourodá dvojice je skvěle vybraná a má svoje kouzlo.Do toho pár postaviček z Bulharska a stačí.Jenom bohužel jakmile se dostaneme z ostrava začíná zrychlené peklo.Lindhardt z nepochopitelného se stane ještě víc nepochopitelný.Proč najednou mluví jen anglicky je my záhodou i dva dny po shlédnutí filmu.Nejspíš v Bulharsku umí všichni perfektně anglicky tak proto sledovat roste:D Pardón,ale takovou krávovinu jsem ve filmu dlouho neviděl.Pak nám Sophia,která uteče najde v sobě stejně tu lásku a narve se do vilky taky,až třeba porodím,hlavně,že budu u svého Daneela.Pak závěrečná Tour de Bulgaria a můžou se jít všichni klouzat.Tedy hlavně diváci.Z absolutně solidního začátku to do půlky skvěle funguje a pak přijde dobrá půlhodina,která z diváka vyrve srdce a jen může kroutit hlavou co to kurva má znamenat.45% (19.04.2021)