The Deep Blue Sea
Réžia:
Terence DaviesKamera:
Florian HoffmeisterHrajú:
Tom Hiddleston, Rachel Weisz, Karl Johnson, Simon Russell Beale, Barbara Jefford, Jolyon Coy, Ann Mitchell, Oliver Ford Davies, Nicholas Amer, Mark Tandy (viac)Obsahy(1)
Rok 1950, Londýn. V jednom z bytů v patře nájemního domu syčí plyn, mladá žena se tu pokouší spáchat sebevraždu. Příchodem majitelky domu madam Eltonové, která na chodbě ucítila unikající plyn, je Hester Collyerová (Rachel Weisz) zachráněna. Madam Eltonová ovšem svou nájemnici zná pod jménem Hester Page, neví, že tato žena je ve skutečnosti manželkou významného soudce Williama Collyera (Simon Russell Beale), od kterého kvůli románku s bývalým pilotem RAF Freddiem Pagem (Tom Hiddleston) utekla po té, co se s ní manžel odmítl dát rozvést. Freddieho láska je však nestálá. (dopitak)
(viac)Recenzie (64)
Krásná lady (Rachel Weisz) opustí svého bohatého a mnohem staršího manžela pro lásku k bývalému pilotovi RAF (Tom Hiddleston).. A jestliže v manželství nic nedělala, seděla a usmívala se na manžela, pak v mileneckém vztahu, který je založený hlavně na sexu, kouří jednu od druhé, opět nic nedělá a čeká, až se milenec vrátí z hospody. Ten nemůže najít po válce nový smysl života, je silně frustrovaný a opíjí se. Je vůči ní zakomplexovaný, protože je z mnohem nižších vrstev, nevzdělaný, nezaměstnaný a láska ho pomalu opouští. Začínají se hádat, scéna stíhá scénu. Ona tone v depresích, je rozervaná (protože manžel ji stále miluje a chce jí zpět) a z bezvýchodné situace si pustí plyn. Zachrání ji a milenec náhodně najde dopis na rozloučenou, dojde k příšerné hádce a on se rozhodne odejít bez ní do Jižní Ameriky za prací a ona za ním melancholicky kouká z okna. Za zmínku stojí také příšerná hudba. ()
Jako první věc, co musím podotknout, jsou herecké výkony. Ty byly na tomto filmu tu nejlepší. Herci a kulisy, nevím, jak ostatní, ale ta ponurost poválečného Londýna, oprýskané okenice Hesteřina bytu, ale i ten nádherný přepych bývalého života- to se tvůrcům opravdu povedlo. Originální dílo, jsem nečetla a ani jsem o něm neměla nejmenší potuchy, dokud jsem neviděla tento film. A ačkoliv jsem pochopila hlavní myšlenku, stále mám ten pocit, že v tomto filmu něco chybí. Film si hraje s mozaiku a já mám stále ten neodbytný pocit, že jeden, či dva, kousky tvůrci po cestě ztratili. Člověk musí k tomuto dílu přistupovat s jakýmsi pochopením a počkat do úplného konce, aby mu vše dávalo smysl. A taky pak je tu ta hudba. Dodává tu depresivní vlastnost filmu a taky je strašně uječená- ani se Frediemu nedivím, že se pořád rozčiloval. V životě by mě nenapadlo spojovat slovo "nesympatický" s filmem, ale tento film se ani jinak popsat nedá. Jako celek je silně nesympatický- snaží se tvářit jako depresivní, ale moc mu to nejde. Dávám 2 hvězdičky jen za herecké výkony a kulisy, jinak by si tento film nezasloužil ani jednu. ()
Přiznám se, že tenhle film jsem si pouštěla trochu s obavami, poté, co jsem si přečetla místní komentáře. Ale pouštěla jsem si ho taky proto, že tam hraje Tom Hiddleston. Každopádně místo něj tam mohl klidně hrát kdokoliv jiný, protože Rachel Weisz byla prostě fenomenální a nic jiného jsem téměř nevnímala. Dokonale jsem jí věřila tu rozervanou ženu, která miluje příliš a nestačí jí, jak je milována, přestože toho Freddie není víc schopen. Simon Russell Beale byl rovněž úžasný. Kdyby nebylo těch extra zdlouhavých scén na začátku, dala bych plný počet, ale fakt mě štvaly, takže jsou to 4 * ()
Tak tohle se bohužel opravdu nepovedlo. Dvě hvězdy dávám za Toma Hiddlestona a Rachel Weisz, kteří byli výborní navzdory slabému scénáři a lehce děsivé hudbě. Přeci jen oni za scénář nemohli a nebýt nich, asi bych hodnocení posunula níže. Bylo to tak nějak nudné, zdlouhavé - nebyl tam správný náboj, vášeň, vztek, smutek, pak naopak ta bezhlavá a šílená láska, emoce.... dalo se z toho vytěžit o dost víc a mohlo to být vskutku výborné dílko, ale bohužel... ()