Deň nezávislosti: Nový útok

,,ONI SE VRACÍ A TENTOKRÁT JE NEBUDEME SCHOPNI ZASTAVIT…" /// Scifíčko, ve kterým nejdřív machrujou lidi (jako civilizace), co jakože ve spojení mimozemskou technologií dokázali, aby pak začali exhibovat (nezvaní) emzáci. Vrhaj stíny, (zase) ničej památky … takže klasickej (Emmerichův) vývoj událostí, ve kterým se stihnou představit ti důležití, tedy ti, kteří budou posléze z držky vypouštět tolik patetickejch výlevů, že by to naplnilo 30 (možná i 29) Hollywoodskejch bijáků. Značka „Den nezávislosti“ zafungovala, nějakej drobák se vydělal, ovšem Rolandova už tak pošramocená pověst dostala další, bohužel zřejmě ne definitivní trhlinu. V tý záplavě CGI je Hemsworth naprosto zbytečnej. Stejně jako příběh. Tak se na to všichni podívejme a zapomeňme. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mimozemšťani v pasťáku začali bejt poněkud neklidní. 2.) Svůj den začínám myšlenkou na zničení světa. 3.) Thx za titule „pablo_almaro“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ ne (16.11.2016)

Příšerné pokračování. Dvakrát tolik, pokud má divák to "štěstí" a vidí ho pár hodin poté, co si dal z nostalgie jedničku. Generický "všeho víc" sequel, przněný nulovými vlastními nápady, nevyužitými postavami z minula a s kopou nových mladíčků, kteří jsou tak necharismatičtí a nudní, až to bolí (vůbec tohle nucené omlazování filmů je zlo, nechápu, že by studio zabilo táhnout to třicátníky). Nejhorší je každopádně to, že je druhý Den nezávislosti hrozná nuda. Akce zaměnitelná, efekty špičkové, ale to už dneska nepřekvapí. Když je největším překvapením filmu to, že se z jedné z původních postav (vzhledem k současné politicky korektní době) vyklubal gay, je prostě něco špatně. Jednoznačně to nejslabší, co v rámci destrukce Emmerich natočil. 30% (17.07.2016)

Co to kurva bylo?! A abych svému zděšení dodal dostatečný důraz, zopakuju to ještě jednou a pomaleji: CO – TO – KURVA – BYLO – ?! Vždyť to vypadalo jak Star Wars pro chudý. Jedničku si nepamatuju a mrzí mě, že to samý nemůžu říct o dvojce. Tohle je vyčpělý hovno upečený podle tradičního receptu amerických blockbusterů: vezmeme pár Číňanů a negrů, pro jistotu i několik kusů blíže neidentifikovatelných mezinárodních směsek, přimícháme je k bílým americkým vojákům, podlijeme nechutným patriotstvím, přidáme balení amerických vlajek a pak dochucujeme dle libosti nejrůznějším digitálním bordelem. Měl bych ty internety omezit, protože z nudy tady prolízám profily píčovin a pak na ty píčoviny i čumím, s takovou mě to ČSFD jednou zabije. A až se tak stane, tak z HOMA vysoudím nejenom všechny prachy, ale i všechny zaměstnance! Ale zas proč ne, aspoň bych je konečně nechal dělat to, na co doopravdy stačí; admini by mi psali domácí úkoly, programátory bych postavil ke kuličkovýmu počítadlu a Bart by mi pral fusky a nosil kafe. (29.11.2016)

DEN NEZÁVISLOSTI: NOVÝ ÚTOK je přesně tím, v co člověk doufal, že bude. A zároveň potvrzuje obavy, které je možné v souvislosti s pokračováním po letech mít. Co přesně znamenají obě floskule, se dozvíte v této kontextové kritice, v níž rozebírám, v čem pokračování není oproti jedničce již ozvláštňující, v čem v porovnání s ostatními současnými velkofilmy ozvláštňující je... a proč jsou elitisti ve svých (nad)interpretacích tak mimo. (23.06.2016)

Emmerich by už klidně mohl jít na odpočinek. Své si odtočil a bylo by fajné se s ním rozloučit dřív, než přijde o dvě své poslední devízy. Jeho filmy vypadají extrémně draze, trikově vycizelovaně, takže měřítko, ve kterém operuje, trumfuje všechny popcornové blockbustery. A občas se jeho postavám povede fórek. Což jsou všechny klady, které mě na vrub druhého Dne nezávislosti napadají. Jinak jde o klasicky beztvarou nastavovanou kaši, ve které je všeho víc, ale bezvýrazně, hůř, sterilně, zkrátka v tom klasickém tuctově sequeloidním podání, jež víc nudí, než že by bavilo. Parta matných dorostenců nebo nezajímavých navrátilců úplně náhodně (nebo rovnou nesmyslně) čelí ještě větší emzácké invazi, aniž by jejich boj měl hlavu, patu a vypravěčský náboj. Z dvojky je prázdný festival triků bez hlubší podstaty, který je zároveň uspěchaný a zároveň má příliš dlouhou stopáž. Po parádní popcornové palbě, jakou byl první Den nezávislosti, obří úpadek. (23.06.2016)