Vrásky z lásky

Hudba: Jan Jirásek; Jediné, co mi na filmu vadilo je jeho přihlouplý název "VRÁSKY Z LÁSKY", který mi evokuje spíše poslední počiny paní Poledňákové typu "Líbáš jako Bůh", které oplývájí podbízivostí, špatným humorem a trapnou exhibicí. Film Jiřího Stracha se naopak žánrově blíží skvělému Babímu létu a 37-letému scénáristovi Marku Epsteinovi se po televizním BrainStormu podařilo napsat další velice povedený scénář ze světa seniorů. Původně jsem měl obavu i z obsazení vedlejších rolí - "ha, zase ty známé a okoukané tváře", mile jsem byl však překvapen, že se rolí zhostili civilně, žádné nadbytečné exhibice a jejich ztvrárnění bylo přínosné célému příběhu. Přes původní obavy, že to bude zase českotelevizní snímek, mylně puštěný do kina mohu s čistým svědomím říct, že film se tvůrcům povedl a kinové prostory unese s hrdostí. (13.04.2012)

Důstojné filmové loučení pro R. Brzobohatého a J. Jiráskovou. A obroda herectví J. Bohdalové - konečně z ní po letech někdo nedělá pitvořivou postavu. Babí léto nebo Fany jsou o třídu lepší. Klady: herecké obsazení a Strachovo vedení. Mínus: Epsteinův místy děravý scénář, který naznačí situace, ale nedořeší je. (02.01.2014)

Tak nejdřív, co se mi líbilo. Kamera, lokace, každé místo celé road movie, uvěřitelné herecké výkony (trošku s výjimkou Trojana), pocta oběma (vlastně třem) velkým českým hercům, a pak samozřejmě ty vtípky a občas vtipný dialog nebo hláška („Nevypadá to tak špatně.“ - „Chtěla bych mít vaše oči.“). Celkově mi to ale přišlo příliš televizní (to už bych raději v kinech viděl Operace Silver A nebo ty věci natočené podle Vašíčka), a navíc příliš dlouhé na tak prostinký příběh. Celou dobu jsem čekal, díky těm náznakům, jež má postava Brzobohatého (ve vlaku před srážkou, v hotelu, než usnou) na nějaké zajímavější odhalení na pozadí celého toho příběhu - např. že postava Bohdalové je vlastně maminkou postavy hranou Trojanem, velmi by mi to sem zapadalo a celému příběhu by to dalo daleko zajímavější a překvapivější rámec. Ale takhle to skončilo tak nějak nijak. Ano, ponížení na konkurzu (podle mne to měl být konkurz na reklamu, bylo by to údernější) je dokonale natočenou scénou, z níž kape ta beznaděj herců po sedmdesátce. Ale nic za tím vším dalšího není, a to mne tak trochu zklamalo. Chybí mi tam silnější druhý plán příběhu. Samotná road movie se mi líbila velmi, ale vedení příběhu je po skončení fakt nedotažené, nevyužité a nevytěžené. Sorry, Jirko. :-) Poznámka pro mne: A tím mám novoroční předsevzetí ze Silvestra 2012 splněno. (01.01.2014)

Po katastrofě s názvem "Čtyři slunce" jsem si říkala, jak je to nefér, že jsem na pohřeb českého filmu nebyla přizvána. Pak mi došlo, že právě ta tupá sluníčka byla posledním hřebíčkem do jeho rakve. A hle! Není tomu tak. Český film žije! Jednoduchý (v tom dobrém slova smyslu) scénář, výborné herecké obsazení a nefekální humor, to jsou hlavní devizy Vrásek z lásky. A že je film trošku povrchní? Přece nemusíme každý den koukat na hluboké sondy do tíživého života seniorů. I ti, kteří si již nemusí pravidelně vyměňovat občanský průkaz, se přece umí zasmát a hlavně se podívat na život s nadhledem. (28.01.2013)

Dramaturgickou nesevřenost tohoto filmu naznačím jedním příkladem: Taťjana Medvedcká (jakkoli hraje výborně, což se týká všech, a nejvíc Jiřiny Jiráskové) měla podle všeho ztvárňovat vrchní sestru, která je na chvíli znechucená nesnesitelnými výstřelky jedné své uživatelky (Bohdalky). Problém je, že ony výstřelky nejsou absolutně ztvárněny tak, aby působily nesnesitelně, vždyť Bohdalka proboha jenom učí lidi hrát na nějaký nástroj, případně je děsí historkami o nočním přízraku. To je fakt tak strašný maso, aby se z toho ona (opět opakuji, že ve filmu vylíčena jako veskrze HODNÁ) vrchní sestra musela hroutit a neutralizovat Bohdalku sedativama?! Takových samoúčelně vykonstruovaných schémat je ve filmu celá řada, s vrcholem konkurzu a postavou mimozemsky jednajícího režiséra. Těšil jsem se na tento film a jsem velmi zklamán. Některá srovnání s Babím létem jsou totálně mimo mísu. 40% (08.12.2012)