Paragrafy na kolech

První díl Sousedé byl dost o ničem a dost jsem se nudil. Hlavně proto, že nemám rád Císlera, příliš mi připomíná mýho strejdu. Pak jsem ale viděl díl Stopařka a přestože jsem musel strpět strašlivou Stašovou, královsky jsem se bavil u manželské dvojice Bohdalová - Křiváček, to byly výkony, které mi vynahradily snad i toho Císlera. (08.01.2014)

V priebehu rokov 1984 až 1989 bol v československej televízii vyprodukovaný komediálny seriál "Paragrafy na kolesách". Bolo natočených deväť častí. Spoločnou témou týchto zhruba trištvrte hodinových príbehov bol automobilizmus. Režisérsku taktovku nad týmto projektom držal skúsený filmár Milan Rúžička. Seriál je zložený z epizód: 1. Susedia, 2. Kamaráti, 3. Stopárka, 4. Črepy pre šťastie, 5. Smoliar, 6. Fígeľ, 7. Vráta, 8. Deti k pohľadaniu, 9. Šampáňo. Vo svojej špecifickej dobe doznievajúceho socializmu, to bolo možno aj celkom vtipné, ale ja som sa teraz pri sledovaní niekoľkých častí z tejto starej seriálovej televíznej komédie nijak zvlášť nepobavil. Ale tak trochu som aj rád, že som natrafil na tento dnes už prakticky zabudnutý tv seriál. ** (09.03.2024)

Seriál z právnického prostředí, jehož případy se většinou nějak týkají automobilismu. Kvalita jednotlivých dílů je dosti kolísavá. Některé jsou nudné a nezáživné (Smolař, Šampáňo), jiné a zejména ty, v nich exceluje Císler (Kamarádi, Vrata, Fígl) jsou naopak docela povedené a vtipné. "Ona je nepřekonatelně odporná." "Tak proč si ji bere?" "Protože teď se zdá ještě překonatelně odporná.":) Nejvíc jsem se zasmál asi u dílu Stopařka, ten je fakt luxusní (Kaiser coby "Ital" Marcello, z něhož se vyklube cikán Dežo).:) Kopeckýmu role advokáta sedla perfektně, Štěpánkové a Bekovi už poněkud méně. Za slabší díly 2,5, za lepší 3,5, takže to zprůměruji na 3 * a 50%. (20.05.2021)

Nevadí mi komunistické seriály a jejich pomalejší tempo, nebo řekněme zápletky z mateřské školky. Ale tohle je vážně slabota. Bavily mě pouze díly Stopařka, Vrata a Děti k pohledání. Fígl byl nejen překomplikovaný, ale vlastně úplně nesmyslný, Smolař nebyl špatný, ale žádná sláva to taky nebyla. Zbytek nestojí vůbec za řeč. (02.10.2016)

Jak ty mě, tak já tobě aneb sousedské naschvály. Je zábavné, že přibližně ve stejné době (1982 – 1989) vedle sebe vznikaly dva navlas podobné televizní cykly, jejichž hlavním protagonistou je zkušený právník – tím druhým (a slavnějším) je Dietlův Doktor z vejminku. Obě díla spojuje navíc i prostředí – vesnice, kde si každý vidí do talíře a kde o drobné rozmíšky a naschvály není nouze. Tehdy i dnes. Problém je v tom, že postava glosujícího advokáta, hraného s neodolatelným espritem Milošem Kopeckým, který hledá řešení pro zdánlivě neřešitelné konflikty, je několikrát z nepochopitelných důvodů alternována Josefem Bekem a v jednom případě dokonce ženou, Janou Štěpánkovou. Úroveň jednotlivých epizod velmi kolísá, některé jsou veselé, jiné naopak ne, leccos se dnes, s odstupem třiceti, pětatřiceti let jeví jako velmi triviální... Při pohledu na bláznivé herecké kreace Jiřího Císlera a Ladislava Křiváčka je ale jasné, že to nebrali vážně snad ani sami tvůrci. (25.05.2020)