Bohemian Rhapsody

Oslava hudby. Rámování celého příběhu koncertem neuvěřitelným způsobem funguje. Narvané Wembley hltající každou notu, každý Mercuryho pohyb obklopí diváka a přenese ho ne jen do středu dění, ale i nad něj, kamera létá nad diváky nebo se proplétá mezi nohama kapely i mezi prsty hrajícími na klavír. Singer je formálně brilantní a servíruje detaily na stříbrném podnose a to stále mluvíme jen o rámci. Vznik samotné kapely, nahrávání největších hitů a vztahová dynamika i AIDS jsou pojaté velice funkčně. Snímek nezachází do detailů a je malinko zkratkovitý, což je sice na jednu stranu škoda, ale aspoň nepřekáží hymně o nejlepší kapele na světě. Kdo chce detaily pustí si dokument... Malek je fantastický, ale to i zbytek hereckého ansámblu. Ehm... skvělý soundtrack. (07.11.2018)

Takhle intezivní sounáležitost s hlavním hrdinou jsem snad ještě v kině nikdy nezažil. Jestli máš v sobě alespoň trošku filmovýho srdce a můžeš, vem Imax útokem, protože přesně pro tenhle film je Imax na světě. Energie a emoce jdou z každýho filmovýho políčka v takový síle, že není možný aby tě film nedostal do sebe a jestli se ti daří odolávat, tak pak přijde Wembley a Radio Ga-ga a dostane tě do takovýho tranzu, že jsi schopen filmu upsat i svou vlastní duši. Neuvěřitelně reálný, poctivý, filmařský a šéfa castingu tohoto filmu, pozlatit a vytesat. Rami Malekovi chci pogratulovat k Oscarovi, protože tady nepomůže ani pokrytecká politická korektnost, kdo viděl v životě alespoň dva filmy v kině, tak mu musí být jasný, kdo je letos hereckým králem. Něco takovýho, co předvedl Rami, to se prostě nevidí každý týden ani měsíc, ale ani rok, jsi jeho a stačí mu na to jedna jediná scéna. Říká se, že husí kůží dělá zima, ale zima se od Newton Thomas Sigela má hodně co učit, jeho horní kamerový nálet na vyprodanou Wembley a nasnímaní koncertu, to už ze sebe nikdy nedostanu. A 24.2.2019 se Freddie dívej v nebi na Oscary, protože ten večer bude patřit i tobě, jako dodatečné velké díky, za to, že si tu byl s námi a vytvořil pro nás tak nádhernou muziku. Nejlepší hudební film mého života. (01.11.2018)

Chtěl bych toho napsat více, ale v hlavě mně stále zní podmanivé tóny Bohemian Rhapsody. Dovedla strhnout. Toť se ví, že mi to přibilo do sedačky. Byl jsem z toho doslova, jak vymačkaný citron. Jen trochu smutku přichází ze skutečnosti, že už tady není. Když jsem vycházel z kina, tichounce dozníval jeho hlas a po zádech běhal mráz. (01.03.2019)

Queen. Legenda, která hudebně nezestárla. Vynikající herci ve správných rolích a Rami Malek, který v obličeji není podobný Freddiemu, ale pohyby zvládl dokonale (zpět samozřejmě FM). Celé je to plné dramatických momentů, člověk se baví celou dobu, hraje mu do toho oblíbená hudba a finále je prostě působivé. Jaký s tím mám problém? Jen taková drobnost... tohle prostě překrucuje příběh Queenů a hlavně Freddiho do dost odlišné polohy a návaznosti a motivace postav je naprosto mimo realitu (zásadní body ve zkratce -> Freddie zjistil, že má AIDS více jak rok po koncertě Live AID, všichni členové skupiny měli sólo dráhu dřív než Freddie, první Freddieho zkušenost s muži je z jeho 14ti let, atd...). Rozumím, nemá to být dokument, v podstatě ani biografie, je to pocta skupině (kterou si sami vystavěli) a jejich frontman tu má pozici, která pro film dává smysl a diváky dožene k slzám, jen prostě to ke skutečnosti má daleko... Škoda, podle mě si postava člověka jako je Mercury zaslouží víc. (08.11.2018)

Soudruzi, soudružky, právě jsem se vrátil z kina. Hudební vydavatel všechny mé hudební návrhy přijal. Nebo spíš mě poslal do háje a pak toho litoval, protože ono to fungovalo. Česká - no dobře, bohémská rapsodie je ultimátní hit dodnes, nemluvě o dalších peckách, a její výsost rtuťová královna mění všechny nosiče hudby sama na sebe. Nedává to smysl? No, to je to kouzlo poezie, vysvětlováním ztratí právě to, no kouzlo no. Dobré znamení je, že jsem se nezbláznil, jen tu sedím, pojídám studenou pizzu koupenou cestou domů a pod tlakem smolím tenhle komentář. Dobrá, něco smysluplnějšího než to dosavadní gaga, jsem přece šampión. Dobovost za jedna, výběr a stylizace hlavní čtveřice taktéž. Zejména představitel Briana Maye, to snad musí být nějaké tajně klonované dvojče, jinak si tu podobu nedovedu vysvětlit. Velmi dobré dialogy, ať už v rámci kapely nebo ty osobní, přestože je film pojat víceméně "pro všechny" a na jistotu, dají se tam najít velmi dobré postřehy o životě lidí, heterosexuálů i gayů (vy máte svoje rodiny, já ne), obyčejných i "celebrit". Soužití Freddieho s jeho snoubenkou, před i po rozchodu, je vlastně smutné - nemůžu mít něco, co chci, protože to nikdy nebude naplno. No a hudba, sestříhaná a vložená hercům do úst a nástrojů zcela dokonale, to je lahůdka hudebních filmů. Ale jo, dám pět a týden asi zas nebudu poslouchat nic jiného. P. S. Ještě takový film o Pink Floyd a jsem zcela spokojen :) (29.10.2018)